Ve Středočeském kraji dnes existuje 306 ekofarem, které hospodaří na 18 tisících hektarech. Ještě před jedenácti lety bylo takových farmářů jen něco málo přes dvacet.
Přesto má středočeský region stále nejnižší podíl půdy v ekologickém zemědělství v Česku, samozřejmě, pokud do toho nepočítáme Prahu. Podle statistiky České technologické platformy pro ekologické zemědělství (ČTPEZ) zaujímá biozemědělství jen tři procenta zemědělské půdy v kraji.
„Je to dáno tím, že střední Čechy jsou velmi úrodný kraj s velkým podílem orné půdy a malým množstvím trvalých travních porostů. Největší podíl v ekologickém zemědělství totiž má chov na pastvinách,“ vysvětluje Andrea Hrabalová, konzultantka pro statistiku z ČTPEZ.
Ekologické zemědělství ve Středočeském krajiStředočeský kraj má největší plochu zemědělské půdy v ČR (celkem 660 tisíc ha). V roce 2005 bylo v kraji 23 biofarem hospodařících na 2 804 hektarech, nyní už jich je 306 na 18 043 hektarech. Biofarem je v ČR celkem 4 316 a hospodaří zhruba na 490 tisících hektarech. Zdroj: Bioinstitut, o. p. s. |
Oproti tomu nejvyšší podíl ekologického zemědělství v přepočtu na zemědělskou plochu bychom našli na horách kolem českých hranic, právě tam je pastvin nejvíc.
K farmářům můžeme připočíst i výrobce biopotravin, kterých bylo v loňském roce 64. V kraji existují jak malé rodinné výrobny, tak velké podniky, které zásobují biopotravinami celou republiku.
Středočeskou adresu má například český průkopník v obchodu s biopotravinami, společnost Country Life z Nenačovic na Berounsku. Tuzemské biozemědělství sice podle mluvčí firmy Lubomíry Chlumské existuje už čtvrt století, přesto je i po takové době ještě v plenkách.
„Spotřeba biopotravin je u nás stále nesmírně malá. Hlavním důvodem podle mě není ani tak jejich vyšší cena, ale spíš nedostatečná informovanost lidí. Ti v nich nevidí hodnotu, a navíc biopotraviny často zaměňují za potraviny z farmářských trhů, které mohou projít zcela normálními výrobními postupy,“ řekla Chlumská. Co se ceny týče, tak ta bude podle Chlumské u biopotravin vždy o něco vyšší, protože se s nimi pojí i vyšší náklady.
Některých bioproduktů se v Česku vyloženě nedostává, týká se to například obilovin z ekologického zemědělství. „Narazili jsme na to například ve své pekárně, kam musíme dovážet mouku ze zahraničí, protože té české je nedostatek a během roku není ve stabilní kvalitě,“ doplnila Chlumská.
Chemii nahradily preparáty z bylin a křemene
K velkým středočeským výrobcům biopotravin patří i Polabské mlékárny, které jsou jednou ze šesti mlékáren v Česku zpracovávajících kravské biomléko, a to už od roku 2002. Mléko vykupují hlavně od zemědělců v horských oblastech.
Není divu. Ve Středočeském kraji se nachází jen devět ekofarem s celkovým chovem 122 dojnic. Na celkové produkci v ČR mají jen dvouprocentní podíl. Nejvíce ekologicky chovaných dojnic najdeme na Vysočině a v Jihočeském kraji.
Co je to ekologické zemědělstvíJde o formu obhospodařování půdy bez používání umělých hnojiv, chemických přípravků, postřiků, hormonů a umělých látek. Základem ekologického hospodaření je zdravá půda. Udržení a zlepšování úrodnosti půdy se provádí organickým hnojením, zeleným hnojením, pestrými osevními postupy a šetrným zpracováním půdy. Zvířata jsou na ekologických farmách krmena převážně z produkce vlastního ekologického podniku a je jim umožněno, aby si žila tak, jak je jim od přírody vrozené. Zdroj: Bioinstitut, o. p. s. |
„Zhruba deset procent mléka, které zpracujeme, nese označení bio. Zájem o bioprodukty stále narůstá a vidíme v nich velký potenciál,“ sdělila Drahomíra Vybíralová, marketingová a obchodní ředitelka Polabských mlékáren.
Nepřehlédnutelnou biofarmou jsou určitě Vinné sklepy Kutná Hora, zabývající se takzvaným biodynamickým zemědělstvím. Nejen že nepoužívají umělá hnojiva, ošetřovací prostředky a jiné látky, které narušují životní prostředí, ale k celému statku přistupují jako k svébytnému organismu.
K oživení půdy používají speciální preparát z kravského hnoje a sadu preparátů z bylin a z křemene. V Česku jsou prvním a zatím také jediným vinařstvím tohoto druhu.
„Člověk má dojem, že to bez chemie na vinici prostě nejde. Hned první rok jsem ale nepoužil herbicidy a insekticidy a ono se nic nestalo. Tak jsem začal omezovat i další postřiky a vše dopadlo dobře,“ vysvětlil spolumajitel vinice Lukáš Rudolfský.
K vinicím má ještě pastviny, spoustu ovcí, ornou půdu na obiloviny, pole se zeleninou a sady. Prostě všechno, aby jeho biodynamický organismus řádně fungoval.
Krávy jsou většinu dne na pastvě
Farma BioVavřinec z Okrouhlice na Benešovsku byla založena v roce 1993 a už na samém počátku vsadila na systém ekologického zemědělství. Hospodaří na 181 hektarech orné půdy a 102 hektarech travních porostů, které slouží pro pastvu skotu a k zajištění krmiva.
Část úrody zajišťuje krmivo pro skot, zbytek je určen biozpracovatelům. Krávy jsou většinou na pastvě a v kravíně se jim dostává osmi metrů čtverečních na jednu. Klasické kravíny nabízejí sotva tři.
„Hlavní složkou jejich krmení je celoročně jetelotravní senáž, v létě je dodatkovým krmivem pastva. Maximálně jim můžeme přidat sůl a vápenec, obojí samozřejmě bio,“ popsal farmář Antonín Šmakal.
