Na Andělu stojí bankomat na bitcoiny. Vyzkoušeli jsme bitcoinovou kavárnu

V nákupním centru na Andělu v Praze 5 stojí osamocený automat s velkým „B“ na svém plášti. Jde o obousměrný přístroj na principu bankomatu, kde si klienti mohou v několika jednoduchých krocích koupit nebo prodat bitcoiny, virtuální měnu, za české koruny.

V Česku je jich už čtrnáct a ­stále jich přibývá. Podle provozovatelů toho na Andělu, firmy wBTCb, bitcoiny nejvíce využívají muži nad 22 let.

„Směna bitcoinů je v principu postavena na anonymitě,“ řekla deníku Metro mluvčí provozovatelů Jana Havlová, podle které se typický zákazník definuje jen obtížně. V Česku je o bitcoiny zájem od počátku jejich boomu v ­roce 2009. Byli jsme dokonce jedni z prvních, kteří s ­nimi začali spekulovat na jakési „bitcoinové burze“.

Dnes je již možné tuto měnu koupit i prodat nejen v automatech, ale také v několika stovkách trafik a provozoven po celé republice.

„Bitcoin umožňuje anonymní držení a převod měny. Mohou být uloženy v osobním počítači ve formě datového souboru s peněženkou nebo uchovávány pomocí služby třetí strany. Je možné mít i peněženku s bitcoiny zcela off-line, vytištěnou na papíře,“ dodává Havlová, podle které frčí také speciální aplikace do telefonu.

Firem, které akceptují bitcoiny, je v tuzemsku momentálně 84 a jejich počet stále roste. Za bitcoiny si tak můžete koupit třeba potraviny v e-shopech, nechat si ušít boty u ševce či zaplatit právníka.

Ekonom: Měna jako každá jiná

Bitcoiny jsou podle Davida Marka, hlavního ekonoma poradenské firmy Deloitte, měna jako každá jiná. Není proto žádný zákonný důvod, proč by se z­ ní měly odvádět jakékoliv daně či poplatky státu. Mají však jedinou nevýhodu. Díky jejich nevystopovatelnosti je lze snadno zneužít k platbě za zločiny.

Proč se z bitcoinových transakcí neodvádí žádné daně či poplatky?
Krom toho, že jsou tyto transakce v principu nevystopovatelné, by to také bylo proti zákonu. Jen počítačově vytvořených „soukromých měn“ je asi dvě stě. Bolek Polívka měl také ve svém království jednu dobu virtuální měnu a žádné daně po něm nikdo nechtěl.

Mohou být bitcoiny špatné?
Zejména při zavedení této měny, pro její nevystopovatelnost, byla zneužívána organizovaným zločinem.

Podle odborníků jde ale spíš o investiční nástroj a žádná z firem, která je akceptuje, zároveň nepočítá s ­tím, že by byly jednou plnohodnotnou měnou. „Největší výhodou systému je jednoduchost a rychlost plateb. Celý proces je navíc levnější než platba kartou, protože do procesu nikdo nevstupuje,“ doplňuje Havlová.

Paralelní Polis. Bitcoinový ráj sídlí v Holešovicích

Bitcoin není jen virtuální měnou pro pár spekulantů, ale životní filozofie, která může mít i praktické použití. O tom vás může přesvědčit návštěva Paralelní Polis, budovy v Dělnické ulici v pražských Holešovicích.

Deník Metro sem vyrazil, aby se přesvědčil, jak platba bitcoiny funguje v praxi. Za virtuální dukáty tu totiž pořídíte nejen dobrou kávu či zákusek v kavárně, ale také výrobky všeho druhu či pronájem kanceláře.

„Jedeme jen na bitcoiny. Dobře korespondují s naší filozofií, tedy snahou fungovat zcela bez účasti státu,“ popisuje činnost neziskového spolku Paralelní Polis jeden z jeho členů Tomáš Klíma. Bitcoiny jsou tu univerzálním platidlem, o­ čemž vás přesvědčí nejen pracovníci v jednotlivých patrech, ale i všudypřítomnost automatů na bitcoiny, kterých je tu hned několik. Budova má hned několik částí.

Bitcoin - platební síť se zajímavou minulostí

Měna je navržena tak, aby nikdo - ani autor nebo jiní jednotlivci či skupiny - nemohli měnu ovlivňovat, padělat, zabavovat účty, ovládat peněžní toky nebo způsobovat inflaci. Tedy ani vlády a centrální banky.

Měna bitcoin vznikla v roce 2009 a totožnost jejího tvůrce byla od počátku záhadou. Za možné autory již média označila mnoho různých lidí. Autor totiž vystupoval pod pseudonymem Satoši Nakamoto. Nedávno se k autorství přihlásil australský podnikatel Craig Wright (psali jsme o tom zde).

Kybernetické mince „razí“ síť počítačů se specializovaným softwarem. Ten je naprogramován tak, aby uvolňoval nové mince stabilním tempem, které se ale postupně zpomaluje. Počet mincí v oběhu bude konečný, celkem jich má být vytvořeno 21 milionů. V roce 2033 jich má být v oběhu 99 procent a poslední se mají dostat do oběhu kolem roku 2140.

Bitcoin je nejznámější ze zhruba 200 počítačově vytvořených měn. Jeho kurz je však vysoce nestabilní a podléhá extrémním výkyvům. Důvodem je i to, že bitcoin není všeobecně uznávanou a přijímanou měnou a pohyby jeho hodnoty ukazují, že je považován spíše za vysoce spekulativní investici.

Kritici měny bitcoin často upozorňují na její zneužití pro praní špinavých peněz.

Samotná hodnota bitcoinu, podobně jako většiny ostatních měn, vychází pouze z poptávky a nabídky na trhu. Není tedy kryta zlatem ani jinými komoditami, ale podobně jako jiné běžné měny je kryta pouze důvěrou, že s ní bude možno v budoucnu zaplatit.

„Kromě kavárny tu máme také sdílené kanceláře, kde může kdokoliv za pár bitcoinů po nějakou dobu pracovat, přednáškový sál a především výrobnu s 3D tiskárnami, kde si můžete pomocí této progresivní technologie nechat vytisknout doslova cokoliv,“ dodává Klíma.

Nesvázaná měna

Za úspěchem bitcoinů stojí podle Klímy především parta „geeků“, kterým se zalíbila myšlenka měny, která nebude ničím a nikým svazována. Češi v bitcoinech hráli prim přitom hned od jejich začátku. Fyzické nákupy následovaly. „První fyzická věc koupená za bitcoiny byla podle legendy pizza. V praxi ale stála kolem milionu, takže šlo o dost možná nejdražší pizzu v historii,“ usmívá se Klíma.

Ti, kteří si s ní rádi zaspekulují, a vydělají tak nějakou tu korunu, tedy bitcoin navíc, si mohou aktuální kurz prohlížet na velké obrazovce uprostřed přízemní kavárny. Podle Klímy se tak dá reálně vydělat. „Systém funguje podobně jako na trhu, kdy na sebe hulákají prodejci. Jeden chce za určitý obnos prodat a druhý zase koupit.

Tenhle systém tyhle dva najde a jejich nabídku spáruje s poptávkou, takže dojde k obchodu,“ vysvětluje princip obchodu s bitcoiny Klíma.

Platba QR kódem

Opravdová praktická ukázka platby virtuální měnou však nastává až téměř při našem odchodu, kdy chceme uhradit vypitou kávu. Automat, který má převést peníze na bitcoiny vytištěné ve formě QR kódu na papírek, nebere kovové mince.

„Tohle se tu stává často. Dojděte si vyměnit peníze vedle do cukrárny,“ snaží se pomoct zákaznice Kristýna.

„Tohle se občas stává, vezmeme to na mou bitcoin peněženku,“ nabízí řešení baristka Vendy a v domě, kde se peníze nepoužívají, přijímá mé kovové mince. Příhoda obratem vyvolává otázky.

Přestože jsou Češi v bitcoinech průkopníky, jistě se občas najde někdo, kdo se s platbou bitcoinem nesmíří.

„To se stává. Někomu to holt nevysvětlíte. Už jsem tu zažila situace, kdy na obsluhu někdo řval, že porušuje zákon, když nechce jeho peníze,“ zakončuje naši návštěvu zákaznice Kristýna.