Když se před dvěma lety přišlo na to, že do tunelového komplexu Blanka prosakuje voda, která ničí kabely, zdálo se, že ho větší množství vody položí na lopatky.
Teď už ale tunel těsní a podpovrchová voda mu problémy nedělá. Díky tomu, že Praha v roce 2007 začala v Troji budovat systém protipovodňových opatření, je tunel chráněný i před velkou vodou. Podél výjezdu v Troji, kde by voda Blanku při záplavách teoreticky mohla ohrozit, totiž stojí systém pevných protipovodňových zábran.
„Od mostu Barikádníků vede směrem k výjezdu z tunelového komplexu protipovodňová linie, která odděluje od Vltavy povrchovou část Městského okruhu. V místech, kde se tunel zahlubuje pod zem, pokračuje hráz směrem k Trojskému zámku,“ uvádí Jakub Karlíček, mluvčí společnosti Satra, která tunelový komplex Blanka spravuje.
Pevné protipovodňové zábrany na trojském břehu Vltavy, které tvoří buď zdi, nebo přírodní valy, jsou vybudovány tak, aby dokázaly zadržet stejné množství vody, které Vltavou protékalo při povodních v roce 2002, a to navíc s třiceticentimetrovou rezervou. Nejvyšší stupeň protipovodňových opatření by tak měl takovému množství vody bez problémů odolat.
Pražský protipovodňový plán počítá s tím, že větší množství vody než v roce 2002 by metropoli ohrožovat nemělo. Pokud by však hrozilo, že voda přes zábrany přece jen nějakým způsobem přeteče, nemá už tunel žádné další systémy, které by ho mohly proti vodě hrnoucí se z povrchu utěsnit. Rozhodlo se o tom už při projektování celého komplexu. „V takovém hypotetickém případě by bylo nutné stavět před tunelem hráz z pytlů s pískem,“ říká Karlíček.
Cvičení Blanku zavře příští rok
Pro to, aby se voda do tunelu nedostala po silnici zpod křižovatky u mostu Barikádníků, se budou v případě povodní stavět mobilní protipovodňové stěny, které propojí pevné zábrany. Patky na jejich ukotvení protínají výjezd z Blanky do Povltavské ulice před mostem Barikádníků.
Aby v nich byly mobilní zábrany při povodni usazeny nepropustně, je však nutné neustále hlídat jejich technický stav. Poslední velká oprava se konala na konci loňského roku. „Kvůli tomu, že tím místem loni po otevření Blanky začalo jezdit velké množství aut, se pod jejich náporem poškodily prahy,“ vysvětluje vedoucí magistrátního oddělení krizového managementu Daniel Barták.
Stavění těchto hliníkových stěn by měla Praha nacvičovat příští rok v rámci protipovodňového cvičení v Troji. Vzhledem k tomu, že během něj nebudou do tunelu moci jezdit auta, má cvičení probíhat v noci. „Musíme to nejprve dohodnout s Technickou správou komunikací, která tunel může uzavřít, abychom cvičení zkoordinovali třeba s pravidelnou údržbou tunelu,“ dodává Barták.
Mobilní zábrany zadrží velkou vodu například také v místě podchodu pod vozovkou směrem k Vodácké ulici, která kopíruje břeh Vltavy. Pokud se bude na Prahu valit velká voda, uzavře se podchod hliníkovými zábranami, aby voda nepronikla dále do Troji.
Dešťovou vodu zachytí prahy
Tunelový komplex by si měl poradit i se silnými přívalovými dešti. „Před všemi vjezdy do tunelů jsou příčné prahy, kterými voda odtéká a které jsou schopné zpracovat poměrně velké množství vody,“ popisuje Karlíček.
Pokud prahy vodu zachytit nestačí, měl by ji kanalizační systém uvnitř tunelu odvádět do přečerpávací stanice u Císařského ostrova, která vodu vypustí do Vltavy. Navíc jsou například pod křižovatkou u Trojského mostu umístěny velké nádrže, do kterých dešťová voda stéká.
Díky systému odvodnění je podle společnosti Satra tunel v případě silných dešťů bezpečnější než silnice na povrchu, kde často zůstává voda stát a brání provozu. Systém se osvědčil například letos v květnu, kdy vydatný přívalový déšť způsobil v Praze dopravní komplikace. Velké množství vody tehdy nateklo například do Zlíchovského tunelu, který kvůli tomu musel být uzavřen. V tunelovém komplexu Blanka voda takové potíže nezpůsobila.
