Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Břevnov je nejstarší osadou v Praze, městem se stal díky přeřeknutí

  7:26aktualizováno  7:26
Žili zde mniši, lamači kamene, buřiči i nositel Nobelovy ceny. Jedna z historicky nejstarších osad v okolí Prahy se před 110 lety dočkala povýšení na samostatné město. Původních míst se ale moc nedochovalo, a ty která zůstala jsou v tristním stavu.

Břevnov vznikl pod ohradou kláštera. I když se v roce 1907 stal městem, zachovával si dlouho venkovský ráz. | foto: MČ Praha 6

Drobné přeřeknutí milovaného mocnáře Františka Josefa I. pomohlo v roce 1907 předměstskému Břevnovu k povýšení. Císař, dojatý srdečným přijetím, poděkoval za přijetí městu Břevnovu. Starosta obce, která tento statut tehdy neměla, nezaváhal. Císařské přeřeknutí si nechal potvrdit.

Původních břevnovských míst však již moc není, některá jsou v tristním stavu.

Původních břevnovských míst však již moc není, některá jsou v tristním stavu.

Břevnov se svou úctyhodnou historií se ale za drobný úskok červenat nemusel. „Patří k nejstarším osadám v obvodu Velké Prahy. Vznikl v předklášteří prvního mužského českého konventu, založeného biskupem sv. Vojtěchem a knížetem Boleslavem II. roku 993,“ uvedl historik Emanuel Poche.

Klášter sv. Markéty se v 10. století stal dominantou členité krajiny, rozkládající se od Petřínského vrchu po Bělohorskou pláň. Konvent přežil zkázu za husitských válek a z trosek povstal v letech 1708–1745. „Postaven byl na náklad opatů Otmara Zinkeho a Benno Loebla podle projektu Kryštofa Dientzenhofera a jeho syna Kiliána Ignáce,“ komentoval to Poche. Ke klášternímu areálu se vázala i unikátní stavba v pražském okolí. Zřejmě na počátku 18. století zde vznikl dvoupatrový, devět metrů vysoký větrný mlýn holandského typu.

Zemědělství i války

Krajina mezi Strahovskou branou a Bělohorskou plání patřila zemědělským usedlostem: Šlejferce, Königsmance, Malovance, Petynce, Ladronce nebo Kajetánce, kterou Bernard Ignác z Martinic roku 1666 proměnil v klášter. „Ke komplexu patřila i Kajetánská kaple, postavená jako kopie barokní poutní kaple v bavorském Oettingenu,“ popsal stavbu historik Jan Holub. Malý klášter dosloužil při josefínských reformách v roce 1783, kaple z větší části zmizela při demolici roku 1921.

Břevnov a jeho historie

  • 993 – Nejstarší zmínka o osadě, vzniklé okolo benediktinského kláštera sv. Markéty. Obnoven byl na počátku 18. století.
  • 1666 – Hrabě Martinic proměnil Kajetánku v malý klášter s kopií Oettingenské poutní kaple.
  • 1739 – vznikl břevnovský hřbitov, opětovně rozšířený v letech 1869 a 1881. Dominantou je kaple sv. Lazara.
  • 1907 – 27. dubna byl Břevnov povýšen na město. O 15 let později se stal součástí Velké Prahy.
  • 1953 – Břevnov rozdělila třída Pionýrů. V 70. letech byla jeho část zbořena a nahrazena sídlištěm.

Osou lokality i zdrojem jejího trápení bývala Bělohorská silnice. V listopadu 1620 tudy do Prahy vpadly vítězné jednotky Maxmiliána Bavorského a Karla Buqoye. V červnu 1648 odtud oddíly švédského generála Königsmarcka vyšly proti Hradčanům a Malé Straně. V roce 1757 v opačném směru od pražských hradeb k Ladronce zaútočili proti Prusům rakouští dragouni plukovníka Gideona Laudona.

K okraji Břevnova směrem ke Strahovu náležely i pískovcové a opukové lomy. Inspirací se měly stát i pro Franze Kafku, do těchto míst zřízenci prý na popravu vedli Josefa K., hrdinu románu Proces.

Od 19. století se objevovaly venkovské domky a později i větší činžáky tvořící Malý a Velký Břevnov. „Příkladem předměstského domu byly objekty s klasickou novorenesanční fasádou s půdním polopatrem,“ uvedla Kateřina Bečková, šéfka Klubu Za starou Prahu. K Břevnovu náležely i hospody s rázovitými jmény, jako třeba Na Bídě. „V Břevnově se tančí hlasitě, nikoli kvapitě,“ popsal společenský život na počátku 20. století Egon Erwin Kisch v reportáži o hospodách, kam je c. a k. vojsku zapovězen vstup.

Proslavila se i hospoda U Kaštanu, kde v roce 1878 Josef Boleslav Pecka, Ladislav Zápotocký a další socialističtí buřiči založili sociálnědemokratickou stranu.

Hřbitov básníků a filozofů

Samostatnosti si Břevnov užíval jen do vzniku Velké Prahy v roce 1922. Spolu s Libocí a Střešovicemi tehdy vytvořilo obvod Praha XVIII. Na volných prostorech se dál pilně stavělo, a to i jedno z prvních sídlišť konstruktivistických domů s malými byty architekta Antonína Černého z let 1936–47. O kus dál v nynější Patočkově ulici vznikl v letech 1936–39 soubor domů podle projektů architekta Bohumila Kněžka a Josefa Václavíka.

Pro Břevnov se osudovou v roce 1953 stala stavba ulice Pionýrů (Patočkova), která ho přeťala. V 70. letech až na kapličku zmizel Velký Břevnov. Dnes město čelí developerům. Některé jeho rázovité části, jako Tejnka, ale žijí dál.

Břevnov býval i dobrou adresou, na jeho kraji směrem k Bílé Hoře žil i básník a nositel Nobelovy ceny Jaroslav Seifert. Výběrové místo posledního odpočinku představuje Břevnovský hřbitov z roku 1739. Pochován je zde například opat Anastáz Opasek, písničkář Karel Kryl, filozof Jan Patočka či Le Corbusierův žák, architekt Jan Sokol.

Autor:




Hlavní zprávy

Další z rubriky

Nehoda dvou kamionů na Jižní spojce v Praze 10 v ulici V Korytech. (25.9.2017)
Na Jižní spojce se střetly dva kamiony, tvořily se kolony

Dva kamiony se střetly krátce před polednem na Jižní spojce v ulici V Korytech v Praze 10. Při nehodě se jeden z řidičů vážně zranil a zůstal zaklíněný uvnitř...  celý článek

Místo na Karlově mostě, odkud údajně spadl do Vltavy herec Jan Tříska. (25....
Třískův pád do řeky nebyla sebevražda, řekla policie. Hledá svědky

Pražská policie vyloučila, že by Jan Tříska na Karlově mostě spáchal sebevraždu. Mluví o náhodě. Herec spadl do řeky v sobotu, dnes v noci zemřel.  celý článek

Základní kompozice dvou věžových budov vychází z Loosova a Malátkova původního...
Transgas možná k zemi nepadne, komise ministrovi radí udělat z něj památku

Vlastník brutalistního komplexu Transgas na pražských Vinohradech nakonec budovu bourat nebude. Podle ministra kultury Daniela Hermana by se stavba měla stát...  celý článek

Akční letáky
Akční letáky

Prohlédněte si akční letáky všech obchodů hezky na jednom místě!

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.