Výběrová komise složená z koaličních a opozičních politiků v Praze 6 i vedoucích úředníků na zdejší radnici se sešla začátkem týdne vůbec poprvé a hned měla napilno. Porotci oficiálně otevřeli a prošli všech 51 došlých obálek s nabídkami na pronájem bývalého nádraží Bubeneč. Jen jedna byla hned vyřazena pro pozdní dodání.
Nový provozovatel plánovaného kulturního centra v historické budově na dohled od oblíbené Stromovky by měl být znám už 11. listopadu, kdy jej porotci vyberou z pěti finalistů.
„S vítězem podepíšeme smlouvu na deset let za 100 tisíc korun ročně,“ říká místostarosta Prahy 6 pro kulturu a předseda komise Jan Lacina (STAN).
Taková částka však vychází pouze na 8 333 korun měsíčně, přitom běžná cena by byla na obdobném místě řádově vyšší. „Nízkým nájmem dáváme najevo, že co se týká využití objektu, očekáváme z velké části veřejnou funkci,“ tvrdí radní.
Základní představa radnice, jež vychází z ankety mezi občany Prahy 6 z roku 2017, je taková, že v místě bývalé nádražní hospody vznikne kavárna či restaurace s kulturním programem. Další prostor má být určen pro komunitní činnost, kde by se střídali třeba skauti, místní spolky nebo zájemci o různé kurzy. Ve zbývající části přiléhající ke Stromovce by mohl vzniknout provoz na podporu sportu a volnočasových aktivit v sousední Stromovce, jako je třeba půjčovna kolečkových bruslí nebo také servis kol.
Přínos, udržitelnost a kvalita
Komise bude jednotlivé návrhy hodnotit na základě tří různých kritérií. Primárně půjde o samotnou kvalitu projektu, dále o jeho přínos pro okolí a také o dlouhodobou udržitelnost.
Podoba zaslaných záměrů se však ve svém zpracování velmi různí. Některé mají jen jeden list formátu A4, jiné obsahují obsáhlé prezentace. Každopádně je mezi zájemci řada renomovaných provozovatelů se zkušenostmi z podobných zařízení. Podle informací MF DNES se například přihlásili bratři Formanovi, zakladatel projektu Bajkazyl Martin Kontra, provozovatel Kasáren Karlín nebo zástupci nedaleké Klubovny Povaleč.
Ohledně plánované proměny bubenečského nádraží je na radnici Prahy 6 výjimečně zajedno koalice s opozicí. „Souhlasíme s tím, že se nesoutěží v první řadě cena, ale kvalita a přínos pro veřejnost. Také proto je úroveň uchazečů vynikající a vybrat z nich jednoho bude velmi těžké,“ podotýká opoziční zastupitel a další člen komise Pavel Weber (Zelení). Spokojený není jen s tím, jak celý proces přeměny nádražní budovy postupuje pomalu. O jejím novém využití totiž začali hovořit právě Zelení už před volbami v roce 2014.
Městská část vybírá nového provozovatele ještě před zahájením rozsáhlé rekonstrukce. Důvod je ten, že vnitřní úpravy by měly odpovídat vítěznému projektu. Práce bude financovat radnice, avšak žádné další prostředky do provozu nového kulturního zařízení už v průběhu dalších let dávat nehodlá.
Dosud byl proveden pouze stavebně historický průzkum. Následně proto vznikne projekt rekonstrukce, který musí ještě získat veškerá povolení od stavebního úřadu i památkářů. Potom mohou začít práce z vnitřní i vnější strany objektu včetně obnovy bezprostředního okolí. Trvat by měly zhruba rok a Praha 6 odhaduje, že vyjdou na 14 až 20 milionů korun. „S otevřením obnoveného nádraží pro veřejnost počítáme nejdříve na jaře roku 2021,“ věří Lacina.
Bez cestujících, bez života
V Bubenči nezastavují vlaky už od konce srpna roku 2014, kdy vznikla v nedaleké Podbabě nová zastávka s možností přestupu na tramvaj. A bez proudících cestujících o dva roky později skončila i místní nádražní hospoda.
Od té doby zůstává druhá nejstarší nádražní budova v Praze z roku 1850 bez využití a chátrá. Teprve loni budovu odkoupilo od Českých drah hlavní město za 14,3 milionu korun a následně ji převedlo na městskou část.
Praha však nyní řeší budoucnost i dalších nevyužívaných nádraží v hlavním městě. Naději má objekt v Bubnech, přestože po moderní přestavbě za zhruba 150 milionů korun z původní architektury mnoho nezbude. Vzniknout zde má Památník ticha, který připomene pražské Židy, kteří odtud putovali do koncentračních táborů. Práce by mohly začít ještě letos, hotovo má být o dva roky později.
Naopak osud rozpadajícího se nádraží Vyšehrad je stále nejistý. Hlavní město i Praha 2 o něj sice nedávno projevily zájem, budova však nadále zůstává beze změn v rukách soukromého majitele.
