Za svůj terč si bývalý devětadvacetiletý policista Michal D. podle obvinění vybíral malé úřady v nevelkých obcích. Na jaře a v létě 2014 měl zaútočit na tři pošty ve středních Čechách a na Jablonecku.
„Maskován čepicí se střelnou zbraní vstoupil na poštu. Úřednici podal skrze přepážku tašku a řekl Dej děngy,“ popsal první útok 11. dubna ve Škvorci východně od Prahy žalobce.
„Přede mnou natáhl zbraň. Cvaklo to kovově. Měla jsem strach,“ popsala při výslechu tento útok přepadená žena. Maskovaný lupič dostal 20 600 korun. Více ani dostat nemohl, větší sumu skrýval trezor zajištění časovaným zámkem. Ten by se otevřel až po 10 až 15 minutách.
Druhá loupež se odehrála v Bedřichově na Jablonecku o šest dní později. Útočník si nejprve vybíral velikonoční pohlednice, pak si stáhl kapuci, vytáhl límec a pistoli. Opět zazněla ruská žádost o „děngy“. Další pokyny vzápětí následovaly v češtině.
Aby svou žádost zdůraznil, desperát vysunul ze zbraně zásobník a ukázal, že má opravdu „napáskováno“ ostrou municí. Postrašený pošťák dal veškerou volnou hotovost, 33 600 korun. „Na odchodu se mi omluvil,“ konstatoval ve svědecké ohrádce přepadený.
Nejhůře dopadla zaměstnankyně pošty v Mcelích na Nymbursku. I tady z úst pistolníka v červenci 2014 zazněla obligátní žádost o „děngy“. Pak se gangster snažil protlačit přes dveře do prostor, které jsou přístupné pouze zaměstnancům pošty. Při strkanici zbraní ženu bil do hlavy a poranil ji na ruce. Tenhle nájezd útočníkovi vynesl 23 000 korun.
„Napadená dodnes trpí posttraumatickou stresovou poruchou,“ uvedl žalobce. Dva měsíce po akci v Mcelích vyšetřovatelé z Generální inspekce bezpečnostních sborů (GIBS) praporčíka Michala D zatkli. Ten tehdy sloužil na pečeckém policejním revíru.
Nešlo o přepadení, ale pátrání
„Nedopustil jsem se těch loupeží. Práci u policie jsem měl rád. Dělal jsem ji i nad rámec svých povinností. Přiznávám však, že jsem tehdy hodně sázel, hrál, jezdil na drahé dovolené a měl dluhy,“ hájil se Michal D.
Jeho konto tížilo 700 tisíc korun dluhů. Kvůli nim upadl do insolvence. Další peníze si půjčoval od kamarádů i rodičů. Aby sehnal hotovost, jeho telefon či hodinky končívaly v zastavárně.
Expolicista při výslechu připustil, že si tipoval odlehlé venkovské pošty v širokém okruhu několika okresů středních Čech. A to za své peníze a nad rámec svých služebních povinností. Ovšem prý jen proto, aby odhalil potencionální lupiče, kteří by na tyto filiálky chtěli zaútočit.
„O pátrání jsem svým nadřízeným nic neřekl,“ připustil Michal D. Jasné mu prý bylo i to, že by se jako policista neměl pouštět do sólových akcí a pátrání ve stylu osamělého vlka. Při výslechu se snažil vysvětlit, proč v inkriminovanou jarní dobu vyjel na výlet do Bedřichova. „Když jsem měl deprese, tak jsem jezdil autem. Mohl jsem tedy jet i sem. Jestli to bylo sem, si nevzpomínám,“ uvedl obžalovaný.
Soudci Ivo Zelinkovi se též snažil vysvětlit, co se stalo s jeho služební pistolí CZ 75 ráže 9 mm. Tedy zbraní, jež mohla být užita během přepadení. Na níž mohly být také stopy z loupeže v Mcelích. Policejní „devítka“ zmizela po poslední službě, kterou Michal D. na obvodě odsloužil v létě 2014.
„Jestli jsem ji dal podle předpisu do trezoru, nebo zůstala v kanceláři, si už nepamatuji,“ uvedl obžalovaný. Ten se snažil objasnit také další důkazy obžaloby. Například z jakého důvodu jeho mobil se v době loupeže podle expertů pohyboval v okolí jedné z pošt.
„Kdybych to chtěl udělat, připravil bych se na to líp. Jako policista jsem věděl o tom, jak vypadá ohledání míst činu i to, že bych si neměl brát vlastní mobil,“ argumentoval mimo jiné Michal D.
Hlavní líčení pokračuje výslechy dalších svědků a konstatováním písemného materiálu.
