„Na letošní rok máme nachystáno 13,5 tisíc kilogramů nástrah, kterými ošetříme 13,5 tisíc kanalizačních vstupů,“ informoval mluvčí Pražských vodovodů a kanalizací (PVK) Tomáš Mrázek.
Stejné množství nástrah rozmístilo PVK i loni. Přípravek obsahuje například pekařské drobky, šrot, kukuřici, čokoládu, tuk a přípravek na ředění krve. Potkani nedokážou jed vyzvracet, a po pozření nástrahy do pěti až sedmi dní uhynou. Ze stokové sítě je voda odplaví do čistírny odpadních vod.
Hlavní město za deratizaci zaplatí 3,7 milionu korun.
Kromě kanalizace žijí potkani na povrchu okolo popelnic a v neošetřované zeleni, kam lidé vyhazují odpadky. Tradičními místy výskytu potkanů jsou také místa obývaná bezdomovci.
Povinnost hubit škodlivé hlodavce je stanovena zákonem o ochraně veřejného zdraví. Potkani se rychle rozmnožují - za rok může mít jeden pár až 70 mláďat.
Podle odhadů deratizátorů Pražských vodovodů a kanalizací žije v Praze několik milionů těchto hlodavců. Na jednoho obyvatele hlavního města připadají zhruba čtyři až pět potkanů.
Zvířata neustále migrují, proto deratizéři umísťují návnady vždy na větší plochu. Místa, kde jsou nástrahy položeny, jsou vždy vyznačena varovnými cedulemi. Pravidelná deratizace udržuje počet potkanů na přijatelné úrovni.
Lidé si často pletou potkany s krysami. Oba hlodavci jsou si na první pohled podobní. Krysy ale bývají méně mohutné než potkani a jejich zbarvení bývá více do černa, zatímco potkan je spíše šedohnědý až hnědý. Krysy jsou v Česku poměrně vzácné.
VIDEO: Zkusili jsme práci deratizátorů. Potkan vylezl i ze záchoda ve 13. patře:
