Pražské synagogy lákají hlavně cizince, jedna zůstává zapovězená

V Praze žily před 2. světovou válkou desetitisíce Židů. Po jejím skončení už jen zlomek. V centru jsou přitom dodnes k vidění židovské památky, které uchvacují svou zdobností. Pražané ale kolem synagog většinou jen procházejí, přestože jde o skutečné architektonické skvosty.

Ačkoliv jsou pražské synagogy ve většině případů běžně přístupné veřejnosti, chodí do nich nahlédnout zejména zahraniční turisté.

Židé žili v Praze odpradávna. Od středověku se rozprostíralo v oblasti dnešního Josefova a Starého Města dokonce největší středoevropské ghetto. V polovině 19. století se mohli Židé stěhovat i do míst mimo tyto "uzavřené" městské čtvrti, což měli do té doby zakázáno.

Před decimující druhou světovou válkou žilo v Praze zhruba 54 tisíc Židů, válečné útrapy a koncentrační tábory přežila jen třetina z nich.

V české metropoli bylo kdysi synagog více než dnes. Některé za války vyhořely, jiné prostě zanikly a slouží teď jiným účelům. Tu největší, Vinohradskou, například poškodil nálet natolik, že musela být v roce 1951 stržena (o Vinohradské synagoze si více přečtěte zde).

Do dnešních dnů se jich dochovalo jen několik, zejména v okolí Starého židovského hřbitova na Josefově. "Zcela výjimečně slouží pro náboženské účely ještě synagoga na Palmovce, ale normálně ji pronajímáme pro nekomerční kulturní akce," říká tajemník Židovské obce v Praze Michal Borges.

Židovské ghetto

Židovské ghetto se nacházelo na území dnešního Josefova a částečně Starého Města. Křivolaké uličky bez kanalizace a přelidněné domky ale nevyhovovaly hygienickým podmínkám. Radním také vadilo, že čtvrť v těsné blízkosti Staroměstského náměstí nebyla dostatečně reprezentativní. Proto rozhodli o jejím zbourání. Demolice začaly již roku 1895, masivní bourání pak probíhalo od konce roku 1896 až do začátku první světové války. Tři synagogy byly strženy - dochovalo se jich šest.

Po nutných opravách by zde mohlo vzniknout kulturní centrum Prahy 8. O dost lépe je na tom synagoga na Smíchově, kde je umístěn archiv zmíněného muzea.

Pražské židovské památky jsou přístupné i lidem, kteří judaismus nepraktikují. Ti, kteří se chtějí pokochat pohledem na orientální motivy v zaklenutém prostoru Španělské synagogy či si prohlédnout expozici o dějinách pražské židovské obce v Jeruzalémské, mohou využít klasické turistické okruhy. Otevřeno je většinou po celý rok kromě sobot a svátků.

Do Vysoké synagogy mohou jen věřící

Jedna je ale "obyčejným smrtelníkům" zapovězena - Vysoká synagoga v areálu židovské radnice v Červené ulici. "V Praze jsme doslova obklopeni turisty a jsme rádi, že k nám chodí, ale tuto synagogu se snažíme před jejich náporem uhájit. Je tedy určena pouze duchovním a náboženským účelům," vysvětluje Borges.

Proto v renesanční stavbě necvakají fotoaparáty turistů ani nepovykují děti a atmosféra vnitřního prostoru i nadále připomíná staré časy, kdy v Praze žily desetitisíce Židů.