Koupadla jsou jeho srdeční záležitostí. Už v 90. letech postavil například novou klubovnu „Čumendu“ a opravil převlékací kabinky. Ale šlo to pomalu. Problémem bylo, že nazpět dostal jen polovinu pozemků, ta druhá totiž patřila tělovýchovné jednotě. „Děda převedl tehdy část pozemku na rodinné družstvo, jehož majetek se nevracel, a tak jsme po revoluci dostali půlku. Až loni jsme jako rodina pozemek koupili podruhé,“ vysvětlil.
Teď sem chtějí vnést ducha první republiky. Kabiny zrenovovali a natřeli bílou barvou, ke dvěma kurtům přibudou další dva a vedle nich hřiště na plážový volejbal či parkoviště.
Opravené je sociální zázemí hlavně pro vodáky, kteří sem jezdí kempovat. Na projekt Stejskalovi získali dokonce 50procentní dotaci z ministerstva pro místní rozvoj.
„Chceme zachovat koupadlům starý vzhled. Rozhodli jsme se například, že všechny nápisy budeme psát ručně. Děláme ještě vlajku s erbem, která se bude vztahovat k plavání a tenisu, a natáčíme video na nové webové stránky,“ vyjmenovala dcera Eliška Stejskalová.
V budoucnu opraví hospodu „Paluba“, kde bývaly i šatny pro fotbalisty, ale budova je nyní nefunkční a chátrá. „Pracujeme teď na projektu. Chceme ponechat hospodu a k tomu v souvislosti se sportem nabídnout například ještě masáže či rehabilitace,“ přiblížil Stejskal.
Jeho rodina je s tímto místem spjatá více než sto let. Pradědeček František Vávra koupil v Čerčanech mlýn koncem 19. století a lokalita se mu tak zalíbila, že se sem jezdila rodina rekreovat. V roce 1904 dovolil okrašlovacímu spolku, aby na jeho pozemcích postavili několik převlékacích kabin, a tím se začala psát historie koupadel.
Čerčanská koupadlaAreál je rozdělen na tři sektory – kemp s bistrem, kde je možné ubytovat se v Tesco domě s kapacitou více než 30 lůžek. Opravené jsou sprchy i toalety. Součástí je velká louka pro kempování, především pro vodáky. Má svůj bufet, který slouží i pro druhou část s převlékacími kabinami. Třetím sektorem jsou sportoviště – především dva kurty, další dva nové se budují. |
Pozemky pak převedl na svého zetě, dědu nynějšího majitele, Františka Stejskala. „Dědeček s babičkou Jaroslavou koupadla zvelebili. Měli tu vilku, kterou v roce 1947 prodali, protože babička tragicky zahynula v autě cestou z Čerčan do Prahy. Zůstala jim ale koupadla a tenisové kurty,“ popisuje osud rodiny.
„Děda se hodně angažoval v tenise v Praze na Štvanici, a tak sem jezdily hrát s ním a s tatínkem na exhibice předválečné hvězdy jako tenista Koželuh nebo Hecht, ale i herec Vlasta Burian,“ řekl Stejskal, který také hraje celý život tenis.
Koupadla se ihned stala místem setkávání a zábavy. „Tenkrát byly Čerčany společenským výletním městečkem Pražanů,“ upozornil. Kabin tu bylo původně 86, nyní jich zůstalo kolem padesáti a lidé si je pronajímají od nepaměti na celé roky.
„Zájem o kabiny je a jsou s tím i úsměvné historky. Nějaká umírající paní ležela v nemocnici, a když za ní přišla vnoučata, její první otázka byla, jestli zaplatili kabinu. Tradice se dědí z generace na generaci,“ vypráví Stejskal.
Na koupadla se podíval poprvé, když byl malý kluk. „To bylo začátkem šedesátých let. Dozvěděli jsme se, že nám pozemky vezmou, a tak jsme se rozjeli s otcem do Čerčan,“ vzpomíná. „Táta vzal pár chlapů a odvezli jsme domů do Prahy několik prken a trámy ze stájí, které jsme tam měli. Asi si říkal, že když nám to berou, tak ať z toho něco máme,“ podotkl. Pak se na místo dostal až v roce 1990. „Jsem v rodině nejstarší, ale řekl jsem si, že se o koupadla musím postarat, aby se nemusely stydět další generace i tady v Čerčanech. Mám tři děti, doufám, že to po mně převezmou,“ uzavírá Stejskal.
