České země zažívaly na jaře 1940 první rok okupace. Válka na francouzsko-německé frontě, během níž obě armády zůstávaly zamrzlé ve svých postaveních, trvala v dubnu 1940 osmý měsíc.
Na francouzském nebi si první operační hodiny do leteckých deníků zapisovali českoslovenští stíhači. Ve výcvikových střediscích, třeba v Chartres, se na nasazení u frontových stíhacích eskader připravovali další letci. Nejproslulejší z československých pilotů, kteří odešli do odboje, kapitán František Novák, ale nuceně absentoval.
„Většina z nás prošla jeho rukama. Jemu děkuje naše stíhací letectvo za svůj vysoký průměr,“ charakterizoval Nováka plukovník Josef Hubáček, akrobat a stíhač, který prošel vzdušnými boji ve Francii i Anglii. Respekt před Novákem měli i Němci, na jeho sestřel vypsali odměnu 100 tisíc marek.
S úpornými bolestmi břicha Nováka převezli na jaře 1940 z letiště v Chartres do nemocnice v Paříži. „Operaci vedl jeden z nejlepších francouzských chirurgů, Thierry de Martell,“ popsal historik Ivo Štuka. Zákrok se zdařil, rekonvalescence se však protahovala. A pilot navzdory vážnému stavu chtěl zpět, za knipl. „Nemám právo se povalovat,“ rozhodl se podle svědků.
Zmizel proto z nemocnice, odjel zpět na letiště a usedl do kokpitu. Znovu však zkolaboval. „Ve vážném stavu jej odvezli do americké nemocnice v Neuilly,“ uvedl Ivo Štuka. Následoval další chirurgický zákrok, boj o letcův život trval tři dny. „Po celou tu dobu Novák chtěl, aby okno jeho pokoje zůstalo otevřené, hlavu měl otočenou k nebi,“ popsal osudné okamžiky Ivo Štuka. V sobotu 27. dubna 1940 František Novák zhoubné žaludeční nemoci podlehl.
Cesta českého letce do britského RAF vedla přes Palestinu i kolem Afriky |
„Historii jeho života lze shrnout do jedné věty: utahali ho, umřel, a pak ho povýšili,“ napsal si do deníku plukovník Josef Hubáček. Rodina v okupované Praze zaslechla zprávu o skonu nejprve v relaci londýnského rozhlasu. Oficiálně potvrzenou ji dostala až v květnu 1945.
Místo posledního odpočinku nalezl František Novák na československém vojenském hřbitově v La Targette u Arrasu na severu Francie. V létě před 18 lety pak byly Novákovy ostatky s plnými poctami převezeny do rodinné hrobky v Sokolči.
Od ponku do nebe
Své letecké mistrovství František Novák předváděl mezi válkami v 11 zemích v desítkách leteckých dnů a soutěží. Původní profesí strojní zámečník se do kokpitu dostal od ponku firmy Suchý v Pečkách a pražské Kolbence.
Vojnu začínal u hraničářů na severu Čech, poté následovalo letecké učiliště. „Protože jsem byl zvyklý dělat vše důkladně, byl pro mne výcvik snadný. Akrobacie není mé jediné zaměstnání, jako vojenský letec musím umět i tuto službu,“ popisoval Novák kariéru.
První velkou cenu za akrobacii dostal v roce 1928, o tři roky později vyhrál premiérově v mezinárodním leteckém klání v Praze a Plzni. O rok později vítězí ve Varšavě a následují mítinky v Paříži, Bukurešti a Lisabonu. Díky tomu se stal československou celebritou a stýkal se s lidmi z řady oborů. „Vždycky měl pro každou věc osobitý názor, něco, co nemůže dát jen škola, ale co vychází z vrozené inteligence a životní zkušenosti,“ popsal jej generál František Langer, legionář, vojenský lékař a spisovatel.
Olympijská akrobacie
Šestatřicátý rok náležel k vrcholu Novákovy letecké dráhy. Maršál Hermann Göring, velitel Luftwaffe, vojenského letectva, na program olympijských her v Berlíně prosadil leteckou akrobacii. Na olympijském nebi měli dominovat Němci.
Na rangsdorfském letišti jižně od Berlína však bylo vše jinak: ze šesti medailí z leteckých soutěží Němci brali jednu, Československo čtyři cenné kovy. Göring se znechuceným výrazem Novákovi předal bronz.
Další triumf si československé letectvo připsalo roku 1937 v Curychu. Zde se utkalo 300 vojenských pilotů ze 14 zemí. Novák v obrovské konkurenci triumfoval v sólové akrobacii, uspěli i jeho kolegové. O rok později následoval X. všesokolský slet s posledním z velkých vystoupení letectva.
Pak ale v září 1938 přišla kapitulace a v březnu 1939 okupace. Stovky letců odešly bojovat za hranice. Do zahraniční armády přes Polsko do Francie zamířil na jaře 1939 i František Novák. Jeho jméno zde mělo respekt a výrazně pomohlo obnovit československé letectvo.