První etapa, která počítá s 16 hektary, se měla začít stavět již letos na jaře. Zdržel ji však odpor části místních obyvatel.
„V celé Komerční zóně Čestlice–Průhonice je dokončena kompletní infrastruktura a výstavba první etapy bude zahájena na podzim,“ věří Jakub Andrle, ředitel developerské firmy Domo Development, která je investorem projektu a sdružuje skupinu privátních investorů a společnost PSJ Investors, jejíž stavební společnost PSJ již v místě vybudovala infrastrukturu. Řízením projektu je pověřena CBE Development.
Proti zóně bojuje průhonický spolek Krajina pro život i obec Dobřejovice, oba subjekty se obávají zvýšené dopravní zátěže a dopadů na životní prostředí. Záměr developerů proto výrazně brzdí. Průhonický spolek uspěl s odkladem stavby první etapy, s níž už počítá územní plán Čestlic. Brání zejména výjezdu na Říčanskou ulici v Průhonicích.
Dobřejovice jsou naopak hlavními odpůrci II. etapy obchodní zóny, která je větší, zabírá 23 hektarů. Na rozdíl od té první s ní ale ještě nepočítá územní plán Čestlic.
Obec proti obci
Čestlickou změnu územního plánu číslo 1 minulý rok Dobřejovice úspěšně napadly u Krajského soudu v Praze, který platnost změny územního plánu zrušil. Podle advokáta Jiřího Nezhyby, který ve sporu obec Dobřejovice zastupuje, se jednalo o zcela přelomový rozsudek, který vůbec poprvé přiznal obci právo vyjádřit se k územnímu plánu obce sousední.
Byť se Dobřejovice bojí hlavně zvýšené dopravní zátěže, v soudním sporu se zaměřily na ochranu zemědělského půdního fondu. Pozemek se sice nachází přímo u dálnice D1, ale zároveň na kvalitní zemědělské půdě a podle rozhodnutí soudu by takové území pro soukromý záměr nemělo být za běžných okolností ze zemědělského půdního fondu vyňato.
Podle zákona to lze učinit jen v případě, že za tím stojí důležitější veřejný zájem, což obchodní zóna nesplňuje. Proti rozsudku podali developeři i Čestlice kasační stížnost k Nejvyššímu správnímu soudu, ten ještě nerozhodl.
Rozsudek se stal pravomocným loni v červenci. Čestlice nemeškaly a již na podzim loňského roku přišly s návrhem změny územního plánu číslo 2, která je prakticky totožná s tou první. Připomínky k němu bylo možné podávat do 25. června. Nyní musí Čestlice všechny námitky a připomínky vypořádat.
Podle starosty Dobřejovic Jana Krejčího je podivné dělat tu samou změnu opakovaně, když už ji jednou ji soud zamítl.
Na rozdíl od předešlé změny územního plánu se nyní proti vynětí zemědělské půdy z fondu vyslovil i středočeský krajský odbor životního prostředí, právě na základě rozhodnutí soudu. Pokud tedy Čestlice s kasační stížností neuspějí, ani druhá změna územního plánu jim nepomůže. Proti záboru se vyslovilo i ministerstvo zemědělství.
Podle starosty Čestlic Petra Šachla je projednávaná změna územního plánu v podstatě starým závazkem. „V územním plánu už to bylo v roce 1994. Obec ale chtěla, aby se nejprve postavila potřebná infrastruktura. V roce 2010 proto tato část vypadla z územního plánu a převedla se do rezervy, aby se předešlo živelné výstavbě,“ vysvětluje Šachl.
Pro Čestlice je to poslední rozvojové území. Podobně velkou obchodní plochu vybudovaly na své straně dálnice D1 již v roce 1997. „Byla to první obchodní zóna v republice,“ říká Šachl.
Příležitost i hrozící doprava
„Někdo má turismus, my máme obchodní zónu. Firmy tady platí daně z nemovitosti, a to je pro nás důležitý zdroj příjmu. Ročně to jen z obchodních zón dělá zhruba 15 milionů korun,“ vysvětluje Šachl. Navíc podle něj developeři v obci investovali do infrastruktury včetně nového vodovodního přivaděče, čistírny odpadních vod nebo protipovodňových opatření.
Z druhé strany se ale Dobřejovice hrozí toho, co jim další obchodní zóna přinese, a to hlavně z pohledu dopravy, která je již nyní v Dobřejovicích problém. „Podle posledního sčítání obcí projíždí osm tisíc aut denně,“ upozorňuje starosta Krejčí, a ačkoliv obchodní zóna počítá s dvěma napojeními na dálnici D1, nevěří, že by si některé automobily nenašly cestu přes ně.
