Chrám v Resslově ulici, v němž hrdinští bojovníci proti nacismu zemřeli, patří městu. Pravoslavná církev ho desítky let užívá k bohoslužbám. Magistrát musí nejprve na úřední desce vyvěsit záměr kryptu i kostel vypůjčit.
„Dohodli jsme se na vzájemné koexistenci, vzájemné spolupráci těch dvou památných míst. Je to ke shodě obou stran a s tím teď půjdeme na magistrát, aby se uzavřely smlouvy mezi námi a magistrátem, a církví a magistrátem,“ sdělil ředitel VHÚ Aleš Knížek
Nově by tak podle radního Jana Wolfa (KDU-ČSL/Trojkoalice) provoz památníku platil VHÚ, nikoliv město, které na něj dosud přispívalo pravoslavné církvi asi 400 tisíc korun za rok.
„Převezmeme i dosavadní zaměstnance církve, kteří pracují jako kustodi, a bude to pokračovat dál,“ uvedl dále Knížek. Po červencovém rozhodnutí církve zůstane nadále podle Knížka do památníku volný vstup.
„Zahájená spolupráce všech tří subjektů navíc umožní nejen rozšíření návštěvnických prohlídek kombinujících kryptu i interiéry chrámu, ale především zintenzivnění a zkvalitnění výukových programů určených pro všechny stupně škol. Jedná se o tu nejmenší splátku dluhu vůči hrdinství našich parašutistů i jejich spolupracovníků z řad domácího odboje a České pravoslavné církve,“ řekl Knížek.
Podoba památníku je dílem odborníků z VHÚ. Protože v kryptě sedm parašutistů včetně Jozefa Gabčíka a Jana Kubiše padlo, má pro vojenské historiky také statut válečného hrobu. Pravoslavná církev má kostel včetně krypty v pronájmu od první republiky. Úkryt parašutistům v něm po atentátu na říšského protektora a vyhlášeném stanném právu poskytl pravoslavný biskup Gorazd.
Památník hrdinů heydrichiády v kostele církev vybudovala v roce 1995. Krypta, v níž je památník, je pro pravoslavné věřící posvátným místem a stejně jako historikové považují kryptu za symbolický hrob parašutistů. Expozice byla instalována ve spolupráci s VHÚ a v roce 2010 obnovena.
