Iniciativa pražského magistrátu Smart Prague si klade si za cíl pomocí „chytrých“ řešení zkvalitňovat život Pražanů i ekonomický potenciál metropole. Své nápady a projekty podávali zájemci usilující o podporu magistrátu přes webové stránky smartprague.eu. A stále ještě mohou. První fáze projektu skončí v závěru srpna, pak přijde na řadu vyhodnocení došlých podnětů.
Dvacet čtyři projektů se za půl roku nemusí zdát jako obzvláště velké číslo. Podle primátorky Adriany Krnáčové (ANO) to však vyvažuje jejich kvalita.
„Ty projekty jsou vesměs smysluplné a realizovatelné. Nejde jen o výkřiky, ale o kvalitně zpracované záměry, které by mohly život v Praze zlepšit,“ říká.
Mezi přihlášenými projekty je například služba Zaparkuju.cz. Ta by měla řidičům umožnit pohodlnou rezervaci a on-line placení parkovacích míst. Vše by probíhalo skrze mobilní aplikaci či internetovou stránku. Provozovatel parkoviště by na internetu jednoduše sdílel počet aktuálně volných míst, jež by si řidič mohl na dálku rezervovat a předejít tím zdržení.
Skutečně pokročilou technologii metropoli nabízí projekt Neuron Soundware. Ten je schopný pomocí složitých algoritmů v reálném čase rozlišit různé druhy zvuků. Ty by v Praze snímala síť mikrofonů. „Výsledkem by byla interaktivní mapa města, ve které by bylo vidět, jaká je v dané lokalitě hlučnost a z čeho hluk pochází. Zda ho působí letadla, vlaky, dálnice nebo třeba nějaká rekonstrukce,“ říká jeden z autorů projektu Pavel Konečný.
Pracovníci městské samosprávy by tak získali v daných lokalitách efektivní nástroj na omezování nadměrné hlučnosti. Při využití certifikovaných mikrofonů by bylo navíc záznamy možné použít i jako důkaz u soudu. To by mohlo pomoci třeba při postihování developerů, kteří pracují i v nočních hodinách.
Detektory výbuchu či střelby
Své uplatnění by systém mohl získat i při zajištění bezpečnosti v hlavním městě. Dokázal by totiž okamžitě identifikovat místa střelby či výbuchu. Instalace v jedné městské části by mohla vyjít na tři až pět milionů korun, podle rozlohy pokrytí. Mohly by také být součástí inteligentních lamp pouličního osvětlení, které mají v Praze například svítit v závislosti na míře slunečního svitu.
Kosmický inkubátor ESA
|
Dalším projektem, který se uchází o podporu hlavního města, je BattSwap. Ten umožňuje plně automatickou výměnu baterie elektromobilu za pouhých 30 sekund. Jeho hlavní výhodou je kromě rychlosti i to, že je téměř desetkrát levnější než systém nabíjení využívaný elektromobily Tesla.
„V Praze bude BattSwap pohánět víceúčelová vozidla, která budou zajišťovat svoz odpadu, čistění komunikací nebo údržbu zeleně. Naše výměnné stanice se postarají o jejich nepřetržitý a nízkonákladový provoz,“ představuje svou vizi Radek Janků, autor projektu.
Nově by se také Pražané pomocí takzvaného Crowdtestingu mohli zapojit přímo do vývoje městských webových stránek, mobilních aplikací či nejrůznějších on-line formulářů. Z pohodlí domova by tak mohli přispět k tomu, aby byly uživatelsky příznivější. Podobným procesem by mohla projít i současná stránka magistrátu praha.eu, která nepatří k nejpřehlednějším.
Na začátku září vznikne ve spolupráci s Institutem plánování a rozvoje (IPR) nová projektová kancelář, která vybere projekty, jež budou v Praze využity. Bude mít následně na starost i jejich podporu ze strany města. Magistrát ale nebude projekty přímo financovat. „Dostanou podporu v podobě poradenství při získávání finančních prostředků, prostor či marketingové spolupráce,“ dodává primátorka.
