V roce 1952 měl mnoho přátel v české komunitě žijící v Šanghaji. Češtinu ho naučila paní Voltrová, manželka tehdejšího konzula, která ho také doporučila ke studiu na Karlově univerzitě. „Bohužel v té době nebyla politická situace ideální, tak jsem propásl svou šanci,“ vypráví pan Wu Ben-li.
„O víkendech pořádali Voltrovi pravidelná setkání české komunity. Tam jsem se seznámil s jazykem a spřátelil se s mnoha Čechy. Někteří z nich byli Židé, kteří prchli před 2. světovou válkou,“ vzpomíná Wu Ben-li, který se snaží Voltrovy v Praze najít.
Aby ho na univerzitu přijali, musel napsat historické odborné články a poslat je do Československa. „A dokonce jsem na ně dostal i odpovědi,“ vzpomíná. Proč chtěl studovat v Praze? „Četl jsem hodně o Praze a moc se mi líbí bohatá historie Čechů. A nadchli mě hudebníci, jako je Smetana a Dvořák. Navíc mi čeští Židé vyprávěli příběhy z druhé světové války,“ říká Wu Ben-li o Češích, kteří úspěšně podnikají v Šanghaji.
Atmosféru Prahy skvěle vystihl Nietzsche, míní Wu Ben-li
První, co chtěl v Praze vidět, byla Karlova univerzita. „Když jsem nemohl na univerzitě studovat, rád bych, aby alespoň měli mou knihu v knihovně,“ usmívá se muž a ukazuje nám anglicky psanou publikaci Nezlomné pouto, která líčí příběh rodové linie Wu.
„Můj předek byl vůdcem sátu Wu ve starověké Číně, tedy asi před 3000 lety. Pak se přesunuli do Siamu, dnešního Thajska,“ popisuje knihu, která vyšla také v Kanadě.
Líbí se mu atmosféra Prahy. „Jak řekl německý filozof Nietzsche. Když chci použít jedno slovo pro vyjádření významu slova tajemství, byla by to Praha,“ zasnil se.
„Není těžké ověřit si jeho tvrzení při prohlídce kostelů, hradů, divadel, muzeí, umění, hudebních sálů a nádherných zahrad na obou březích řeky Vltavy, mezi nimiž zvláště vyniká tajemný Karlův most a mystický Vyšehrad se Slavínem,“ uzavírá. Ačkoliv jsme si povídali anglicky, některá česká slůvka jako třeba Má vlast mu utkvěla v paměti.
