Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových vydal Římskokatolické farnosti rotundu na Novém Městě. | foto: ÚZSVM

Stát vrátil církvi románskou rotundu, kterou zachraňoval Palacký

  • 15
Stát vrátil církvi románskou rotundu svatého Longina na pražském Novém Městě. S římskokatolickou farností uzavřel dohodu podle zákona o majetkovém vyrovnání s církvemi a náboženskými společnostmi Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových.

"Jednalo se o pozemek se stavbou rotundy svatého Longina u kostela sv. Štěpána v Praze na Novém Městě. Kaple vojenského a špitálského řádu svatého Lazara Jeruzalémského, která je nemovitou kulturní památkou, je na základě smlouvy o výpůjčce užívána Apoštolským exarchátem řeckokatolické církve v České republice k duchovním účelům," uvedl mluvčí Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových Robert Hurt.

Rotunda svatého Longina stojící v ulici Na Rybníčku byla postavena na počátku 12. století a je nejmenší a druhou nejstarší ze tří dochovaných pražských románských rotund.

Podle pověsti prý byla původně pohanskou svatyní a teprve příchod křesťanství ji změnil v katolický kostel. Sloužila jako farní kostelík starobylé osady Rybníček a byla obklopena hřbitovem. Dodnes je na místě ulice Na Rybníčku a V Tůních, jejichž jména svědčí o bohatých vodních pramenech.

Začátkem 13. století přešla rotunda do majetku Řádu německých rytířů a ti ji prodali manželce Přemysla Otakara I. Původní románská kaple, štíhlá válcová stavba zaklenutá kupolí s lucernou a apsidou, byla v 17. století na západní straně rozšířena o podélnou barokní loď.

V roce 1783 byla na základě nařízení Josefa II. zrušena jako kaple a stalo se z ní skladiště kostelního nářadí. Při výstavbě nové ulice Na Rybníčku měla být rotunda zbořena, ale Společnost Národního muzea v čele s Františkem Palackým se zasadila o její záchranu.