Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Centrální banka otvírá své dveře návštěvníkům. Uvidí trezor i zlaté cihly

  7:22aktualizováno  7:22
Chcete si potěžkat zlatou cihlu nebo se podívat do bankovního trezoru? Tuto sobotu k tomu bude příležitost. Česká národní banka totiž po třech letech otvírá své brány návštěvníkům. První zájemci mohou přijít už v 9 hodin.

Budova České národní banky je impozantně velká, ale uvnitř působí velice subtilně. | foto: Jiří Podrazil

Česká národní banka (ČNB) otevře dveře své impozantní pražské centrály pro veřejnost. Děje se tak pouze jednou za tři roky a od doby, kdy ČNB v roce 1993 vznikla, to bude teprve pošesté. Nutno dodat, že vždy za velkého zájmu Pražanů. Naposledy v roce 2013 navštívilo funkcionalistickou dominantu více než šest tisíc lidí.

Fotogalerie

„Dny otevřených dveří vnímám jako výjimečnou možnost přiblížit návštěvníkům, co se děje za zdmi budovy centrální banky a jak tyto činnosti ovlivňují náš každodenní život,“ uvedl guvernér ČNB Miroslav Singer.

Českou národní banku ve skutečnosti netvoří jen jedna budova, ale rovnou dvě. Bankovní, takzvaná Roithova v ulici Na Příkopě, a k ní zády přilehlé Kongresové centrum ČNB, které se nachází v bývalé Plodinové burze na Senovážném náměstí. Stavby jsou spolu propojeny pasáží s jedinečnou sklobetonovou klenbou, která vede vedle Slovanského domu.

Obě stavby ČNB zabírají obrovský prostor, který si svou rozlohou nezadá třeba se Staroměstským náměstím. Zastavěná plocha dosahuje 9 600 metrů čtverečních.

Na návštěvu sejfu se čeká i rok

V hlavní bankovní budově se mohou v sobotu návštěvníci těšit na tři prohlídkové okruhy. První z nich je zavede do míst, kam se veřejnost běžně nepodívá – například přímo do pracovny guvernéra ČNB či do zasedací místnosti bankovní rady, v níž se rozhoduje o měnové politice České republiky. Právě během této prohlídky si budou moci zájemci osahat i cihlu z pravého zlata.

Druhý okruh návštěvníkům představí stálou expozici ČNB nazvanou „Lidé a peníze“. Ta je umístěna v původním bankovním trezoru a soustředí se na historii vývoje platidel od pazourků až po moderní digitální peníze. V sejfu se nachází 65 vitrín s unikátními exponáty, mincemi a dalšími platidly. Nechybějí ani nejrůznější padělky české měny a ukázky způsobů, jak český stát svou měnu chrání proti zneužití.

Ač je tato expozice veřejnosti přístupná i mimo dny otevřených dveří, pro velký zájem je velmi obtížné se této prohlídky zúčastnit. „Nejčastěji výstavu navštěvují školy. Je o ni obrovský zájem a v současnosti je asi na rok dopředu zamluvená,“ říká ředitel odboru komunikace ČNB Marek Zeman.

V rámci třetího prohlídkového okruhu se v garážích ČNB představí výstava speciálních útvarů Policie ČR, které s ČNB spolupracují na zajištění tamní bezpečnosti. K vidění bude ukázka výstroje i výzbroje policistů a několik jejich vozidel. Speciální techniku a auta, která využívají při přepravě peněz, návštěvníci neuvidí. Podléhají prý určitému stupni utajení a není v zájmu policie je veřejnosti předvádět.

Kongresové centrum na Senovážném náměstí bude pak v sobotu hostit cyklus přednášek členů bankovní rady. Současný guvernér ČNB Miroslav Singer tam promluví o svém jedenáctiletém působení v centrální bance. Přítomné diváky osloví i bývalý předseda vlády České republiky Jiří Rusnok, který v červenci Singera ve funkci nahradí. Ve vedlejším sále pak budou vystupovat hudební soubory Hradní stráže a Policie České republiky.

Budovu poznamenala televize

Návštěvníci budou mít v sobotu také možnost blíže se seznámit s historií obou kulturních památek.

Nové sídlo Živnostenské banky, dnešní bankovní budovy ČNB, postavil významný zástupce pražského funkcionalismu František Roith mezi lety 1935 a 1942, a to na místě původní Živnostenské banky z konce 19. století. Z dřívější stavby se dochovala jen dominanta dnešní ČNB – socha génia se lvem, která se vypíná vysoko nad jejím hlavním vchodem. „Roith ji na novou budovu nechal přemístit jako symbolické propojení starého a nového,“ říká historik architektury Zdeněk Lukeš.

Plodinová burza je starší. Byla dostavěna v roce 1894 podle návrhu významného vídeňského architekta Friedricha Ohmanna a v letech 1928 až 1929 byla upravena a rozšířena architektem Bohumilem Hypšmanem. „Na konci padesátých let budovu pro své potřeby velmi necitlivě adaptovala Československá televize, která celý burzovní sál přepatrovala a umístila do něj depozitáře. To pro tu stavbu znamenalo téměř zánik,“ dodává Lukeš.

Poté, co je v roce 1994 získala ČNB, vyžadovaly již obě stavby nezbytnou rekonstrukci. Ta proběhla mezi lety 1997 a 1999 a stála téměř pět miliard korun. Jednalo se o jednu z nejnákladnějších rekonstrukcí tehdejší doby. Z mnoha stran se proto na vynaloženou částku snášela kritika. „Před rekonstrukcí byla zničena část vnitřního zařízení a poté se nákladně vyráběly jeho kopie, což stavbu také prodražilo,“ dodává Lukeš.

Autor:




Hlavní zprávy

Další z rubriky

Sedmadvacetiletý řidič naboural do dvou aut  v Praze 11, ošetřili ho přivolaní...
Řidič v koloně naboural dvě auta, měl pozitivní test na drogy

Mladý řidič v ranní koloně nezvládl přejíždění z pruhu do pruhu a naboural do dvou automobilů před sebou. Nehoda se stala v ulici Na Jelenách v Praze 11....  celý článek

Nový zastřešený vestibul nad nástupišti je součástí celkové rekonstrukce...
Praha pomůže developerovi splnit požadavky na zeleň kolem „Masaryčky“

Proměna území vedle Masarykova nádraží v Praze počítá se širokým bulvárem plným stromů a s posezením vedle komplexu moderních budov. Pozemky pro zeleň, se...  celý článek

Protest taxikářů proti šoférům Uber na pražském letišti Václava Havla (18. září...
Ultimátum taxikářů pro Krnáčovou vypršelo. Chystají protestní jízdu

Ve tři hodiny odpoledne skončilo ultimátum, které dali pražští taxikáři primátorce Adrianě Krnáčové na vyřešení podle nich nerovného postavení klasické...  celý článek

Akční letáky
Akční letáky

Všechny akční letáky na jednom místě!

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.