Postup deratizace bude průběžně určovat krizový štáb pražského magistrátu. Jejím cílem je zabránit množení potkanů a dalších hlodavců, kteří se po útěku ze svých děr zdržují v ulicích hlavního města.
"Riziko množení hlodavců není při povodních zvlášť výrazné. Hlodavci jsou akorát více vidět, protože voda zaplaví kanály a zvířata kvůli tomu vylezou na povrch. Mnoho z nich se ale také utopí," vysvětlila vedoucí epidemioložka pražské hygienické stanice Zdeňka Jágrová.
Pokud lidé dodržují základní hygienické návyky, nemusí se obávat, že se od hlodavců nakazí.
"Jsou přenašeči mnoha chorob a mohou svým trusem kontaminovat plochy. Riziko nakažení pro člověka však není při standardním chování vysoké. Nepředpokládám, že by se lidé na těchto plochách například stravovali," podotkla Jágrová.
Nákaza připadá v úvahu jen při přímém kontaktu. "Dítě by se například muselo napít z louže, nebo si odložit housku na zem," přiblížila epidemioložka s tím, že hlodavci jsou velmi plaší a záhy se vracejí do děr.
Rodiče a pejskaři pozor
Deratizátoři nepokládají otrávené návnady na povrch - vkládají je do kanálů, nor, prasklin a nejrůznějších děr, kde se zvířata zdržují. Nepředstavují proto přímé ohrožení. Ošetřené místo také vždy patřičně označí informačním štítkem.
I přesto by se rodiče malých dětí i majitelé psů měli mít v těchto dnech raději na pozoru. Pes je schopen v podmáčeném terénu návnadu snadno vyhrabat a spolknout. V takovém případě je nutní vyhledat veterináře.
V pondělí začali deratizátoři pracovat v okolí Botiče od ulice U Vršovického nádraží až po Výtoň. Harmonogram hubicích prací zveřejní magistrát v úterý.
"O konkrétních místech, kde budou návnady kladeny, budeme spolu s městskými částmi informovat. Pražany proto žádám, aby těmto informacím věnovali dostatečnou pozornost a řídili se doporučeními," zdůraznil Tomáš Hudeček, pověřený funkcí primátora.
