Vlastní učebnici budou tvořit například děti ze šesti obcí na Benešovsku. (Ilustrační snímek)

Vlastní učebnici budou tvořit například děti ze šesti obcí na Benešovsku. (Ilustrační snímek) | foto: Jan Zátorský, MAFRA

Středočeské děti si samy napíší učebnici o svém kraji

  • 0
Děti z šesti středočeských obcí mikroregionu Džbány tvoří vlastní učebnici. Sbírají do ní informace o historii či přírodě ve svém okolí. Materiály, které dají dohromady, pak budou využívat i jejich mladší spolužáci.

Učebnici se na Benešovsku chystá společně vytvořit osm tříd ze šesti základních škol – v Miličíně, Jankově, Vrchotových Janovicích, Voticích, Bystřici a v Olbramovicích. Pedagogové zde následují zřetelný trend v českém školství – výuku mimo lavice spjatou s místem, kde děti žijí.

Jako příklad věcí, které by se v ní mohly objevit, uvedla učitelka vlastivědy Květa Havlíková z Olbramovic velikonoční řehtání. Jde o místní zvyk, kdy děti ve čtvrtek před Velikonocemi obchází za velkého rachotu řehtaček vesnici. Zopakovaly to ještě i v pátek a v sobotu. Poslední den dostaly od sousedů výslužku.

V učebnici by měly být informace z přírodopisu, zeměpisu i dějepisu. Žáci se na ní podílí například tím, že chodí do archivů, hovoří se starosty, sbírají místní pověsti či pátrají, jak vypadala jejich obec před mnoha lety.

"Děti z jednotlivých škol se při přípravě učebnice také vzájemně navštíví a představí si navzájem svou obec," popisuje projekt Roman Andres, který má za Džbány příručku na starosti. Mikroregion dá letos do projektu padesát tisíc korun.

Na přípravě učebnice budou pracovat čtvrťáci. Jejich učitelé se poprvé sejdou na počátku dubna. "Za každou školu vzniknou pracovní listy, souhrn informací, na které přišli žáci, ale i materiály, ze kterých se děti budou učit. Práce s učebnicí bude interaktivní, živá," říká Andres s tím, že učebnici bude škola dále využívat.

Dále připomíná, že historie zdejších obcí je spjatá s vystěhováním prostoru za druhé světové války, kdy tu vzniklo cvičiště pro jednotky SS. Vystěhování zasáhlo i majitelku zámku ve Vrchotových Janovicích baronku Sidonii Nádhernou. I tato fakta se do knihy promítnou.

Vlastní učebnice tvoří i v Netvořicích a na Kutnohorsku

Další příručka vzniká dvacet kilometrů odtud – v Netvořicích, ve spolupráci zdejší základní školy a místního Spolku rodáků a přátel muzea. Přispěje do ní i známý geolog Václav Cílek.

"Do učebnice chceme zahrnout třeba informaci o koželužně, která v Netvořicích do počátku dvacátého století zpracovávala kůži, či vzpomínky pamětníků," plánuje ředitelka školy Ludmila Vodehnalová.

A regionem se inspirovalo i šestnáct škol z Kutnohorska, které se zapojily do evropského projektu Ekodomov. Každá škola od září 2012 dávala dohromady návody na vyučovací hodiny tak, aby podle nich mohl učit každý pedagog. "Lekce se přitom musely týkat regionu, to znamená Kutné Hory, Čáslavi, Českého Brodu," popisuje metodička projektu Lucie Kopecká z Ekodomova.

Projekt končí právě teď, kdy Ekodomov zpracovává učebnici na CD – příručka bude elektronická. "Připravovala jsem lekce o plodinách, které jsou zde původní a které dovážené. Například brambory, které sem přišly se zámořskými objevy, se u nás začaly jíst až za hladomoru za Marie Terezie," upozorňuje učitelka Radka Hatáková.

Lidé si ale podle ní dlouho mysleli, že se jedí plody, nikoli hlízy, takže se spousta lidí otrávila. Naopak pedagožka vyzdvihuje zelí z Hlízova, které se coby vynikající regionální potravina kdysi vozívalo až do Hamburku.

Učitelé se shodují, že regionální rozměr výuky je tím důležitější, čím více se děti díky digitalizaci dozvídají o celém světě. Často přitom neznají ani obec, v níž žijí.