Bezpečnostně propojené jsou nyní všechny budovy Národní galerie. "Krádeže uměleckých děl jsou teď neproveditelné," řekl ředitel galerie Milan Knížák.
Největší loupež za posledních 20 let postihla Národní galerii v roce 1991. Ze sbírky francouzského umění ve Šternberském paláci tehdy někdo ukradl čtyři obrazy Pabla Picassa. Jejich hodnota se odhadovala na 1,7 miliardy korun. Policie zloděje dopadla asi po půl roce, obrazy teď visí ve Veletržním paláci.
Dnes by se něco takového podle Knížáka nemělo stát. Před 20 lety nebyly například vůbec zabezpečeny venkovní prostory, jako je nádvoří či zahrady paláců. Dnes jsou i ty napojeny na bezpečnostní systém.
Obraz, kterého se někdo dotkne, vyšle signál
Dřív ostrahu uměleckých děl zajišťoval především personál, dnes je to hlavně technika. "Nejlepší ostraha je ta, která není vůbec vidět," dodal Knížák.
Modernizace bezpečnostního systému trvala pět let. Jednotlivé velíny jsou teď napojeny na centrální operační středisko. Technikou jsou propojeni kustodi, obsluha pokladen, recepční, velitel objektu a zásahová jednotka připravená zasáhnout.
"Všechny obrazy jsou zabezpečeny nejen zvenku, ale i zevnitř. Jakmile se ho někdo dotkne, tak ten obraz to ví a vyšle signál do velínu, kde to pracovník vyhodnotí," popsal nový systém ředitel Knížák.
