Nemám rád cyklisty v Praze. Jsou stejně agresivní a nevychovaní jako řidiči na silnici, ale navíc se vecpou do rekreačních lokalit, na chodníky, do bezbariérových řešení... Podle mě jsou chodci v Praze čím dál tím více vystavováni většímu nebezpečí.

  Včera Hostivař, již je tam tolik cyklistů, že se srážejí na jediné stezce mezi sebou. Rozhodně se necítím bezpečně, když je novodobým sportem kličkování mezi chodci při vysoké rychlosti. Může mi někdo vysvětlit, k čemu je dobrý "výlet do přírody" typu "profrčet Hostivaří 30 km rychlostí nejlépe s děckem ve vozejku"? Děcko se veze, riskuje úraz a má výlet bez vynaložení jediného kroku či pohybu.

  Kde se bere poznatek níže, že cyklista nesmí na chodník? V centru je to přece běžné. Dost to razí poslíčci Messengeru. Když už máte kolo, tak se projedete i vestibulem metra. V pátek vyrážely stovky cyklistů vlakem z Prahy. Na nádraží se jinak než po chodníku a MHD nedostanete...

  Opět jsem narazil v Hostivaři na stezky čerstvě proježděné a prošlapané středem lesa či středem dosud nezničené louky. Mám známou za Prahou. Cyklistům a motorkářům musí pravidelně s brokovnicí v ruce vysvětlovat, co je soukromý pozemek. Každý mamlas na kole si myslí, že když už dojede na libovolnou louku, tak ji může zničit.

Párkrát jsem profrčel Hostivaří rychlostí 20 km/h s děckem ve vozíku. Svým způsobem se jednalo o výlet do přírody, vezl jsem dítě z Prahy na chatu a usoudil jsem, že na kole to bude pohodlnější než v autobuse.Však o tom je ten článek: Že stoupá podíl _dopravní_ cyklistiky, kdy se lidé nejedou jen tak projet, ale prostě někam potřebují a místo, aby tam jeli autobusem, tak tam dojedou na kole.

A mohu vás uklidnit, že volně po lesích a loukách skutečně nejezdím. Co bych z toho měl? A když potřebuji na vlak, tak jedu k hlavnímu nádraží způsobně po magistrále.

a úplně nejlepší je ten systém co vymysleli teď v Karlíně. Zrušili jednosměrky kvůli cyklistům a dali tam jenom značky "Zákaz vjezdu motorových vozidel" na jednu stranu. Takže když do té ulice vjedu z té druhé, nic mi nebrání se v půlce otočit a ject zpátky. Když jsem to posledně udělal, tak měšťáci nestačili čumět 

Musím říct, že dneska jsme se s dětmi po Praze výborně projeli - skoro 30 km a z toho po nějakých silnicích to byl tak max. 2-3 km.

Hostivařská přehrada-Kateřinky-Šeberov-Kunratice-Krč-Spořilov-Záběhlice-Košík-Hostivařská přehrada (A226-A216-A21-A213-A212-A41)

dopravní odborník Vratislav Filler z iniciativy Auto*Mat, která se zabývá cyklodopravou a­ zveřejnila magistrátní průzkum, v němž výzkumníci oslovili více než tisícovku respondentů z různých městských částí. Vzorek byl přepočítán podle demografické struktury Pražanů.

Zdroj: http://praha.idnes.cz/po-praze-na-kole-0i9-/praha-zpravy.aspx?c=A130418_160250_praha-zpravy_kol

Přesněji řečeno, udělali sme si průzkum mezi sebou na svých stránkách.

p.s. také jezdím na kole, ale nevadí mi řidiči, nýbrž šílený systém jednosměrek v centru a vůbec jeho neprůjezdnost ač ulic je dost.

A ne vždy je na to počasí, ne vždy lze kolo v ceně ojeté chrochtávky bezpečně zaparkovat a že po dojezdu je potřeba sprcha a náhradní oblečení.

To je asi hlavní důvod proč cyklistika ve městě bude jako doprava do práce stejně jako její sportovní stránka jen pro nadšence. Jestli ráno vyjdu z domu v oblečení do kanceláře, cvaknu klíčkem, dojedu kam potřebuju v suchu a teple, cvaknu klíčkem znovu a jdu v klidu pracovat, nebo ráno obleču cyklohadry, kancelářské dám do batůžku, vynesu kolo ze sklepa či bytu, dojedu na něm do práce, najdu volný sloup na dobře viditelném místě a kolo k němu pořádně zamknu, vysprchuju se pokud je kde, převleču a jdu pracovat s obavou jestli tam kolo odpoledne bude a jestli nebude lejt jak z konve, to je veliký rozdíl a zdaleka ne každý bude tu druhou variantu chtít podstoupit. (včetně mě)

Pokud by byl na sídlišti uzamykatelný prostor s hlídačem (za rozumnou cenu), ve městě stojany a trochu přizpůsobená infrastruktura, třeba jen na několika hlavních směrech, kancelářské prostory měly kolárny a sprchy co nejsou spíš za trest, snad bych si taky pořídil kolo a ne motorku.

Dle metodiky vyzkumu bylo dotazano cca 1000 osob pres internet, ktere byly predem selektovany. Jakou asi vypovidaci hodnotu bude mit takovato studie...

Přesně takovou, jakou AutoMat potřebuje, aby posílil dojem své potřebnosti.  

Cyklista, motorista a chodec - věční nepřátelé.

Jako obyvatel malé vsi jsem jezdil na kole všude kde bylo třeba. Pak jsem začal pracovat a bydlet ve městě a na kolo zde naprosto nemám chuť. Když nepočítám že jsem určitě i zlenivěl, vidím jak hustá doprava je k cyklistům nepřátelská a cyklisté motoristům taky nic dobrého nepřináší. Znám to jen ze strany řidiče, jak jsem psal, ale to znamená že znám cyklisty co si myslí že mají přednost na přechodu pro chodce či přejezdu pro cyklisty, že znám cyklisty kteří si pamatují že smí podjíždět stojící či pomale jedoucí auta, ale už neví nic o tom, že je to možné jen za zvýšené opatrnosti (za zvýšenou opatrnost nepokládám jízdu */- nad 10 km/h), a znám cyklisty kteří ještě nezjistili že existují odrazky, natož světla. Jo a když mě cyklista podjede už na pátých světlech a já jej pak vždycky musím opět předjet, není to jeho chyba, ale začínám ho mít plné zuby. Jinak musím uznat že krom extrémů které jsem psal a pár magorů kteří určitě nejsou většina, nemám s cyklisty problém.

Tak a teď sem prosím někdo napište zkušenosti ze strany cyklisty s auty, cyklisty s chodci a chodce s cyklisty.

Chodím pěšky, jezdím na kole, jezdím autem a používám hlavu, tudíž vím, jak co vypadá ze všech pohledů a co to znamená pro ostatní. A podle toho se chovám. Nemám problém.

Bohužel, dnešní řidiči aut jsou tak agresivní a bezohlední, že jezdit na kole je o život. 

Cyklista v Praze musí být maximálně opatrný a ostražitý, ale zároveň asertivní - pokud projíždím nepřehlednou zatáčkou, kde vím, že mě nemůže nikdo bezpečně předjet, nepojedu těsně u kraje ale uprostřed svého pruhu - aspoň to k předjíždění neláká.

Občas taky jedu do práce na kole, i když to trvá skoro dvojnásobek než metro. Prostupnost města se postupně zlepšuje, ale:

1) Je nutné vyznačit cyklostezky "nejkratší cestou" - tedy nikoli pro výletníky, ale pro ty, kteří potřebují zvládnout cestu za rozumný čas (nejlépe rychleji než MHD nebo autem). Často stačí pruhy na silnici (nesmí ale jen tak skončit) a zobousměrnění jednosměrek pro cyklisty. Chválím také řidiče - jsou čím dál ohleduplnější - jen tak dál.

2) Pro obíhání úřadů či nakupování stále chybí stojany na kola - u těchto stojanů bych dokonce podporoval kamerový systém (ačkoli jinak beru kamery jako velkého bratra).

3) Tolerování přepravy kol v MHD (a ve vlacích ČD) - to se postupně také zlepšuje.

Není potřeba megalomanské projekty za miliony. Stačí drobnosti - ale systematicky a se skutečným zájmem o rozvoj cyklistiky jako dopravního prostředku.

Kdyby nebylo megalomanskych projektu, nebylo by cim krmit darmoslapy z iniciativy Auto*Mat.