Po desátém roce života se cizí jazyk učí jen velmi, velmi těžko...

Otázkou je spíše to co preferujeme u daného pracovníka. Celý článek totiž měl být napsán tak, že je třeba ke kvalifikovanému vzdělání umět i jazyky. Čistě humanitní lingvistické vzdělání vám bude v cizině na ..... A je pravdou, že nejen v cizoně. Sám pracuji ve firmě kde na jednoho konstruktéra se schopností statických a dinamických výpočtů je světe div se zaměstnáno na 50 lingvistů s gymnaziálním vzděláním, kteří jsou schopni pouze jediného a to tlumočení jeho mylšenek do jiných jazyků. A i tuto práci mnohdy zastanu sám a to i  s mou špatnou angličtinou nebo němčinou.

Pravda je totiž taková, že pokud se nechceme stát zemí levné pracovní síly a kopírek cizích mylšenek jen lingvistické vzdělání nám bude na nic. A proto je třeba stále více klást důraz na technické vzdělání doprovázené kvalitníma výukovýma metodama, tak aby je zvládli i lidé na jazyky méně nadaní. Protože Jak jsem již pochopi technik se jazyk je schopen naučit a oto i třeba s chybama. Opačně ale z lingvisty technika nikdy nevychováte.

Naučit se jazyk vyžaduje vůli a hlavně čas (pro někoho více, pro někoho méně, ale vždy dost času). Když se učíte druhý, třetí 4. jazyk zdá se, že to jde rychleji (spíš tím, že máte zkušenosti jak se učit).

 Cesta k zaměstnání to je ovšem jen v regionech, kde existují zaměstnavatelé. Problémy jsou třeba v okolí Bruntálu, Jeseníku a podobných trochu odříznutých míst. Přestěhovat se jen tak nelze, když máte děti, přátele, známé, dům.

Ucit se,ucit se,ucit se :)