Já jsem oba předměty nesnášel proto, že jsme dostali úkol, co přesně dělat. Člověk si nemohl udělat nic, co by chtěl . Snažil jsem se oběma předmětům vyhnout. Už na prvním stupni mi lezlo na nervy, že jsme - kluci - museli plést žínku a šít prostírky. Zalátat ponožky, to prosím.
Oba tyto předměty dle mého nemají velkou šanci.
Valná většina lidí žije ve městech v bytech, leckteří nemají chalupy a chaty. Proč by se jejich potomci učili zemědělské práce ... Ti, kteří mají rodinné domy - ale i Ti mají mnohdy jen květiny či okrasné keře, max. stromy - s tím taková práce není a na to učení nepotřebují. Jsou i tací, kteří mají nějaký záhon - nicméně těch už není tolik, protože lidé pochopili, že lepší než se strhat, je lepší si ovoce a zeleninu a brambory atd. koupit. Ostatně na chalupu či chatu se má jezdit odpočívat, a ne si zlikvidovat kolena a záda nějakým zahradničením. Nejlepší zahrada je zeleně natřený beton. I na zemědělské práce si lze sjednat lidi.
A pokud jde o dílny - buď se to člověk naučí od otce nebo jiného příbuzného nebo od souseda (což je částečně můj případ). Jinak jsem stejně levý jak šavle, ale netrápí mne to, protože od čeho jsou řemeslníci, které si zaplatím. Stejně tak to bere dost dalších lidí.
Upozorňuji, že nejsem líný člověk, ale zastávám názor, že je lepší si mnoho věcí nechat kvalitně udělat od odborníků za určitou dobu, než se s tím mořit sám dobu delší, než je nezbytně nutné.
Myslím, že vhodnější by byly další hodiny cizích jazyků (např. i místo hodin náboženství na některých školách - protože když už někdo není ateista a chce si přečíst Bibli, tak si ji přečte doma, nebo chce-li se zabývat jiným rozumným náboženstvím, tak si o tom sežene literatury dost), případně s ohledem na nejen vzrůstající nebezpečí terorismu další hodiny branné výchovy - něco na způsob kursů přežití pro dospělé. Zajímal by mne názor lidí na hudební a výtvarnou výchovu - jak z hlediska potřebnosti, tak z hlediska nutnosti klasifikace.
