Bohužel jsme teď s manželkou také obětí policejního vyšetřování a ten horor, jaký nám páchá policie a státní zástupkyně, už bohužel převyšuje zármutek ze ztráty syna. Co je horší, policie atakuje celou širší rodinu.

stalo sa to aj u nas doma, nepisali o tom noviny, ani vrtulnik neposlali, maleho sme zaviezli na pohotovost a bol ambulantne osetreny a prepusteny na domacu liecbu. islo o 5% vtedy, ale ako rodicovska skusenost je to velmi neprijemne. kedze caju pijem naozaj vela tak odvtedy hotovy caj (varim vzdy celu konvicku) prelievam do 1L nerez flase gsi glacier a na nej je este izolacny navlek nalgene (uvadzam preto ze sa nam to osvedcilo, ak by niekto chcel aplikovat podobne bezp. opatrenia). izolacny navlek je len z dovodu ak by sa nahodou maly dostal k horucej nerezovej flasi aby sa o nu tiez nepopalil. ficim tak uz 3roky, aj z dovodu ze je doma uz dalsie mimino, takze je to stale aktualne.

stalo sa to aj u nas doma, nepisali o tom noviny, ani vrtulnik neposlali, maleho sme zaviezli na pohotovost

A v Beregovu spadl ženich do vařící polévky...

Další adepti na titul "rodiče roku"... 

Nevíte, jak k tomu došlo a už soudíte.

Jestli nemate spravnou fotku, napiste mi, ja vam ji poslu.. Vrtulnil pristaval na krizovatce mezi Penny a benzinkou. Ne na silnici mezi stromy....

Mám děti 4 a 6 let. Z tohoto jsem měl vždycky šílený strach. Všechno horké jsem dával co nejdál. Ale přesto chápu, že se to, bohužel, může přihodit. Ať je hlavně malý bez následků.

Tak tak. A pokazde, kdyz ctu o dalsim pripadu, cpu vsechno jeste dal a jeste vys. :-( Chude maly.

dnešní touha všechno kriminalizovat mě děsí, naše děti mají taky spoustu úrazů, neštěstí žádný doktor ještě nepocítil nutkání na mě poštvat policajty. je to prostě až úchylný, úrazy přece k životu patří

Naprosto souhlasím. Český národ má prapodivnou vlastnost jít jeden po druhém prakticky kvůli čemukoliv.

S malým dítětem, které začíná "objevovat svět po svých" je to pěkná honička! Člověk aby měl oči i vzadu, úchytky a madla kuchyňských skříněk a šuplíků jsme tenkrát měli porůznu svázané a zagumičkované, všechno jsme dávali z dosahu těch malých všetečných ruček...ubrusy byly tabu, aby na sebe děti s ubrusem nestáhly i horké kafe nebo polívku... A odpadkový koš jsem pořád přemisťovala, protože syna, když měl asi rok, neskutečně lákaly odpadky - naštěstí ho to přešlo

Souhlas. Jen jsem nepostřehl, ze by se to všechno vlastně změnilo. Ano už něco nedělá, ale začal sportovat a to jsou zase jiná nebezpečí.