A diví se snad někdo? Dnešní děti mimo klikání na tablet či mobil neumí nic.

Ano, především paneláky zbavily dítka mnohých povinností, a to až tak, že už jen vynesení odpadkového koše do kontejnéru se jim zdá nepříjemnou dřinou, která je zbytečně připravuje o čas

bodejť by uměly děti čelit problémům, když jsou dnes chovány jako v bavlnce a v kultu dětí se jim ani nesní naznačit nic nepříjemného; takže když se pak setkají s realitou (byť banální, kdy není vše podle nich nebo to za ně někdo neřeší), jsou zcela neschopné se s tím poprat;

"Podle primáře Dětské psychiatrické kliniky 2. LF UK a FN Motol Jiřího Koutka za poslední roky významně stoupla potřeba psychiatrické a psychologické péče u dětí a mladých lidí. „Nejsou to jen úzkosti a deprese, ale i další duševní poruchy, kterých je určitě více, než bývalo..."

Krapet se mi "otáčí kudla v kapse", když pak čtu, že je dětská psychiatrie pidiobor a jak Česká lékařská komora podporuje návrh ministerstva zdravotnictví na zrušení atestace v oboru dětské psychiatrie...

Jenže ty děti se taky učí nápodobou. Takže když koukají na seriály, kde hrdina ukázkově trpí "depkami" a pije, tak pijí. Když se hrdina sebepoškozuje, dělají to taky. Snadnější přístup mají prostě i k tomuto. Jenže v těch seriálech samozřejmě není zobrazená skutečnost, což si ony neuvědomují neb záměrně ignorují.

Pryc odtud jit s tou karavanou mraku,orat a sit od rana do soumraku a nechat zapomenout srdce bolavy.

Svět je čím dál tvrdší a lidi jsou čím dál měkčí. Nejen děti.

Je pravda, že většině lidí připadne sebevražedné jednání u dětí nebo dospělých jako něco nepochopitelného. Sami si nedovedou představit na něco takového vůbec pomyslet. Málokdo se dokáže vcítit do duše člověka kterému v hlavě léta ruminují myšlenky na sebevraždu, které jsou naléhavější a nutkavější při každém větším výkyvu nálady. Takový člověk pak často v depresi sebevraždu spáchá.

Nedivme se, když děti vidí, že se budou mít v životě finančně i materiálně hůř než rodiče

proč by se měli hůř?

To je zčásti i tou skleníkovou - pardon, "tolerantní" - výchovou. Hlavně umést cestičku, hlavně aby se děťátka nic nedotklo, aby nemuselo dělat nic, co nechce - jenže když se nenaučí řešit ani drobné problémy, nenaučí se zatnout zuby a zkoušet znovu a znovu, co mu nejde, tak má pak pocit, že všechno musí jít napoprvé. A stačí první trochu větší průšvih a nevidí jiné řešení než to krajní.

Naprosto souhlasím. Nejlepší výchova je podle mě stylem "těžko na cvičišti, lehko na bojišti". Protože život sám svým způsobem bojiště je.

Nejsem odborník, ale jedno je nesporné. Současné děti jsou ošetřovány (ne vychovávány) pokud možno v izolaci od problémů - nemají s nimi od malička žádné zkušenosti. Žijí v určité izolaci. Případné obvyklé střety s nepříznivou realitou v předpubertální době či v pubertě mohou být pro ně zdrcující a vést k pocitu, že život mají trvale zbabraný. Navíc jsou často vedeny k představě nutnosti být dokonalý (vždy vyhrávat) a celkem běžné porážky je pak mohou silně deprimovat též.

Hloupý nadpis článku propagující zjednodušené viděni světa .

Nemyslím si že by bulvární medium mělo otevírat zrovna toto téma

Důvody či vysvětlení myšlenkové idealizace sebepoškozování ať už u děti nebo dospělých nelze hledat v neschopnosti čelit / řešit problémy .

Jsem na pochybách zda redaktorka píšící bežně o palmovych sklenicích nebo o koupání dokáže vyprodukovat koherentní článek zabývající se problematikou abnormální a klinické psychologie .

Výsledek takového snažení je pak vidět v některých příspěvcích zdejší diskuze