Já ty zákony fakt nechápu. Dle selského rozumu musí být obrana vždy mnohem silnější než je útok, aby byl útok s jistotou odvrácen. A jelikož je obránce ve stresu a nemá čas na nějaké přemýšlení, vezme první, co má po ruce, když se neumí mlátit a je mnohem slabší, a to pak prostě použije k posílení své obrany. Nůž, nůžky, židle, pistole když ji stihne použít, tyčka od plotu, kiusajícího psa ;-), činku, párátka do zubů, mobilní telefon. Nepřemýšlíte o tom, jak neublížit, ale jak se zachránit. To jen teoretik může zcestně uvažovat o tom, jak musíte přísně logicky a chladně hodnotit přiměřenost své obrany. Beztak se tohle řeší jen jako betlička při křivém svědectví, kdy svědek prohodí role agresora a oběti, tak aby to mohl agresor v rouše oběti aspoň trochu schytat taky. Jinak to nedává moc smysl.

Namítne se: proti facce pistoli. Ale víte předem, že to bude jen facka? Co když bude následovat druhá rána pěstí na váši spánkovou kost, která se prolomí? Já to chci především přežít.

Někdo může jiného zabít v nutné obraně. Co ta paní ze seriálu Holky pod zámkem. Manžel ji celá léta bil, močil na ni, kopal do zad, mlátil kýblem přes ruce až ji zlámal kosti a když do něj bodla, tak dostala 6 let. Protože on na následky v nemocnici zemřel. Jak holt má souzený štěstí nebo smůlu na soudce.

Syn měl štěstí, že Lněnička měl dobrou náladu a nechtěl ho poslat do tepláků. V jiných případech to tak nebylo.

A teď si vezměte, kolik lidí to řešilo a všichni ho viděli jako vinného: policajti-prokurátor (nyní státní zástupce)-soudci 1. instance. Teprve ten poslední to zastavil.

Ani nevíme, jak blízko jsme každý tepláků.

Absolutně nechápu, proč se trocha zdravého rozumu objevila až při odvolání u vrchního soudu.

U původního článku, kde bylo informováno o odsouzení, se psalo:

Podle spisu konflikt vyvolal otec obžalovaného, který zasadil svému synovi první ránu. „Bylo jich víc a obžalovaný měl po útoku poškozenou slezinu, kdyby ho neoperovali, vykrvácel by,“ popisovala Sobotková.

Napadený tedy utrpěl zranění, které ho přímo ohrožovalo na životě, a přesto soudkyně původně rozhodla o vybočení z mezí nutné obrany a odsoudila dotyčného na 8 let?

To považuji za naprosto nekompetentní idiotské rozhodnutí, za které by měla být zbavena funkce.

To je veletoč.

U nás naprosto běžné, soud nižší instance to prostě zkusí, jestli to projde. No, a teprve když ne, může nastat soudní maraton. Soudy u nás nesoudí podle důkazů, ale podle dojmů. Jinak by takovéto veletoče byly ojedinělé. Z tisku ale vyplývá, že opak je pravdou.

Zvláštní rozsudek. O tom, že se skutek stal, není pochyb, že byl pachatelem syn, také není pochyb. Že byla pachatelova výpověď považována za rozporuplnou a několikrát měněnou je také prokázané. Z čeho tedy vyplývá, že se jednalo o nutnou sebeobranu, když jde nejspíš jen o tvrzení obžalovaného? Jaká vlastně obžalovaný měl utrpět zranění?

Soud naprosto zjevně neměl důkazy, které by nutnou obranu vyvracely, nemůže jej tedy odsoudit.

Podle mého (ale vím, jen co jsem si letmo přečetl v článku) je v pořádku jak obžaloba z vraždy, tak i její projednání u soudu a zřejmě i závěr soudu.