Exponát váží zhruba 1 500 kilogramů, a tak dal jejich přesun dělníkům pořádně zabrat. Po vyložení z nákladního auta si museli poradit s vyzdvihnutím aerosání ze silnice na chodník. Nakonec vše vyřešilo několik silných rukou.
Z důvodu velkých rozměrů musela být také demontována část skleněné fasády nové budovy Národního muzea, někdejšího Federálního shromáždění.
Zajímavé vozítko uvidí návštěvníci hned u vchodu, kde bude upozorňovat na výstavu Vynálezci a vynálezy.
Aerosáně ve válce nikdy nebyly
Aerosáně zkonstruoval pro potřeby německé armády tým Tatry Kopřivnice v roce 1942, jediný vyrobený prototyp dosahoval rychlosti 80 kilometrů v hodině.
Motorové sáně se měly s největší pravděpodobností používat na daleké ruské frontě. Vzhledem k uspořádání interiéru a luxusnímu provedení je však pravděpodobné, že byly určeny pro jiné účely, než přímé zapojení do boje.
Objevila se i domněnka, že projekt byl vytvořen pro udržení konstruktérů v podniku. Jinak jim totiž hrozila práce přímo v Říši.
Přestože jsou aerosáně dodnes funkční, nikdy pravděpodobně nebyly v provozu. Zřejmě se zkoušely pouze v areálu továrny v Kopřivnici.
"Existují i nepodložené historky o tom, že se sáně údajně testovaly na zamrzlých alpských jezerech," prozradil ředitel historického části Národního muzea Pavel Douša.
