Na začátku prosince hnutí oficiálně vzniklo. Ale neuběhly ani dva měsíce a ze tří zakládajících členů zůstává jen jeden - starostka Šeberova Petra Venturová. František Jenčík a Jiří Haramul, kteří starostují v Satalicích a Březiněvsi, před pár dny odešli.
Důvod? Do hnutí se podle nich hrnou lidé z chřadnoucí ODS, kteří změnou barev usilují o opětovný výtah k moci.
"Chtěli jsme tam mít slušné starosty a zastupitele. Výsledek je ovšem ten, že pod nynějším vedením se to zvrtlo ve snahu získat co nejvíce starostů bez ohledu na to, jakou mají pověst," popisuje Jenčík.
Novým vedením pak myslí Venturovou a starosty Kolodějí a Čakovic Zbyňka Passera a Alexandera Lochmana.
"Celé se to přesunulo do jiné pozice. Ideály se změnily a přišli tam lidé s jinými politickými zájmy a kvůli kariéře," přidává Haramul.
Chceme být nejsilnější stranou
"Máme ambice být nejsilnější stranou magistrátu. Angažujeme velmi zajímavé osobnosti z politiky i veřejného života," řekl ČTK Passer, aniž by uvedl konkrétní jména. "Někteří tam slušní jsou, ale za valnou část bych nebyl schopen se podepsat," oponuje Jenčík.
Hnutí Starostové pro Prahu nyní buduje místní organizace, ale podle Haramula se do něj začaly přelévat celé organizace ODS včetně bývalých funkcionářů. Naráží zejména na Prahu 4, kde byla místní organizace ODS před pár měsíci rozpuštěna. Ale rovněž na Prahu 19, kde starostuje občanský demokrat Pavel Žďárský, či Prahu 10, již vede Bohumil Zoufalík, donedávna člen ODS.
Osobnosti vs. zákulisní pikle
Kritikům vadí, že jsou to lidé příliš spojení s vládou, která v minulosti hlavní město vedla. Tím prý hnutí pozbylo základní ideu, že na magistrát budou za Starosty kandidovat osobnosti, jež v malých obcích lidé volí, a nikoliv ty, které vytáhla silná strana.
"Oni neuspěli kvůli osobním kvalitám, ale kvůli stranickým knížkám a zásluhám či zákulisním piklím," říká Haramul.
Tažení na magistrátStarostové malých městských částí nejsou dlouhodobě spokojeni třeba s tím, jak magistrát rozděluje peníze či jak přijímá některé vyhlášky. O tom, že založí hnutí, se rozhodli poté, co bývalá městská rada přemýšlela o zrušení malých městských částí a jejich připojení k velkým (Praha 1 až 22). Na konci dubna ideu zveřejnili. V prosinci hnutí oficiálně vzniklo. V lednu z něj vystoupili dva ze tří zakladatelů. O spolupráci se starosty má zájem několik subjektů. Mluví se třeba o ANO, STAN atd. Hnutí potřebuje peníze na volební kampaň, což jistě bude hrát při jednáních roli. |
Venturová oponuje, že u nich není jediný starosta velké městské části, který by byl dříve v ODS. "Hledáme členy mimo starosty velkých radnic, protože skoro všichni nejsou voliči vnímáni pozitivně. Ale to neznamená, že se s nimi nebavíme, stejně tak jako s opozicí a jinými uskupeními," říká Venturová a vysvětluje to tím, že sbírají informace, aby znali problematiku jednotlivých částí metropole.
"Že s nimi mluvíme, neznamená, že se automaticky stanou našimi členy. Máme poměrně přísná kritéria koho přijmout. Jestliže máme kontroverzní osobu, tak si ji necháme vždy prověřit skrze dostupné zdroje, abychom věděli, nakolik jsou třeba spjaty s korupčním chováním," říká starostka Šeberova.
Například právě starosta Žďárský, ačkoliv s ním hnutí jedná, se podle Venturové členem zřejmě nestane. "Byl v úzkém vedení ODS a byl v relativně vysoké pozici i na magistrátu," vysvětluje.
Potenciál Starostů pro Prahu ve volbách je jistě zajímavý i pro další menší politické strany. Mluví se třeba o ANO, lidovcích, zelených a lokálních uskupeních. "Hledáme, s kým jít do voleb, to ale neznamená, že něco najdeme," tvrdí starostka Venturová.
Na pražském magistrátu se navíc začalo řešit, na kolik volebních obvodů bude Praha rozdělená při podzimních komunálních volbách - to přitom může leccos ovlivnit.
Praha jako jeden volební obvod
Sociální demokraté, kteří drží vládu TOP 09, by si přáli, aby Praha byla jeden volební obvod. Takové rozdělení zvýhodňuje spíše malé strany.
Názor TOP 09 však není jednotný. "Vždy jsem říkal, že jeden volební obvod je v rámci Prahy tím správným řešením," říká primátor Tomáš Hudeček (TOP 09). Jenže i z jeho strany se ozývají hlasy, které by rády zopakovaly volební přerozdělování Prahy po vzoru občanských demokratů.
Ti před volbami do zastupitelstva v roce 2010 rozdělili město na sedm volebních obvodů. Připomíná to politolog Miloš Brunclík.
"Čím více je volebních obvodů, tím to napomáhá větším politickým stranám. Historicky z toho mohla těžit ODS, ale vzhledem k jejímu stavu to nyní v Praze přejde spíše na TOP 09. Jeden volební obvod zase napomáhá malým stranám," hodnotí Brunclík. Jenže sociálním demokratům by se jeden volební obvod nemusel vyplatit.
