V klubovně ekocentra (vlevo) by měla probíhat většina přednášek. Opodál stojící rozhledna by dle projektu sahala 5 metrů nad koruny stromů. Na obrázku chybí zamýšlené parkoviště. | foto: Vizualizace: United Architect Studio

Ekocentrum v Bohnicích je dobrý nápad, přesvědčoval investor lidi. Marně

  • 12
Investor, který chce u Botanické zahrady postavit ekocentrum s rozhlednou, se snažil přesvědčit obyvatele Bohnic o správnosti svého záměru. Bez úspěchu. Lidé si na setkání přinesli transparenty a dali jasně najevo, že projekt odmítají. Vadí jim kácení stromů i výška rozhledny.

„Běžte pryč, my vás tady nechceme,“ zaznívalo z davu na prvním setkání mezi občany a investory, kteří chtějí vedle Botanické zahrady Praha postavit ekocentrum s rozhlednou.

Kauza, která se táhne už více než měsíc a půl (psali jsme o ní zde), vzbudila mezi obyvateli Bohnic značnou pozornost. Občanská sdružení, která proti projektu vystupují, uspořádala proti ekocentru petici a nasbírala pod ní více než šest tisíc podpisů.

Podařilo se jim navíc přesvědčit 680 obyvatel, aby zaslali stížnost na ministerstvo životního prostředí, a investorovi tak pořádně zkomplikovali schvalování projektu.

Není tedy divu, že v podobně nepřátelském duchu se neslo i setkání, kde chtěli majitelé pozemku veřejnosti vysvětlit, jak plánují přetvořit lesopark, kde řada místních tráví svůj volný čas. „Nechceme vás tady!“, „Ano kyslíku, ne betonu!“ či „STOP ekodomu!“. Taková i jiná hesla stála na transparentech desítek lidí, kteří se shromáždili před severním vstupem do trojské botanické zahrady.

Dávali tak jasně najevo, že přišli bojovat za zachování tamní zeleně a nehodlají ustoupit, což pro místní obyvatele ostatně není nic neobvyklého. S botanickou zahradou vedou už pět let spory ohledně oplocení jiné části lesoparku.

Projekt ekocentra v nich budí odpor zejména proto, že kvůli jeho výstavbě bude vykáceno 143 stromů a nad koruny těch ostatních se bude tyčit 31 metrů vysoká rozhledna. Mimoto by měla v areálu vyrůst také klubovna s restaurací, před kterou se bude nacházet neveřejné parkoviště pro 29 vozidel.

Příznivce projektu aby pohledal

Již od počátku setkání, které investoři uspořádali, aby zmírnili obavy obyvatel, bylo jasné, že se jim to zřejmě nepodaří. Zástupce majitelů pozemku Roman Oubrecht nestihl po přivítání přítomných doříci ani dvě věty a část odpůrců začala dávat hlasitě najevo, že by ho ve „svém“ lese nejraději vůbec neviděla. Po chvíli se protestující trochu uklidnili a Oubrecht začal projekt představovat.

„Ekocentrum přinese občanům Bohnic a jejich dětem sportovní vyžití v podobě restaurace, zázemí a horolezecké stěny. Celý areál zůstane i nadále neoplocen a široké veřejnosti bude volně přístupný po celý den,“ vysvětloval Oubrecht a zdůraznil, že v objektu nebudou zřízeny žádné byty.

Ekocentrum Troja

  • Lesopark mezi ulicí K Pazderkám a botanickou zahradou, kde má centrum vzniknout, je velký přibližně 14 tisíc metrů čtverečních.
  • Již několik desítek let funguje jako rekreační zóna pro 30 tisíc obyvatel z širokého okolí a sídlišť.
  • Rozhledna, klubovna a neveřejné parkoviště pro 29 automobilů by z něj zabraly 2 333 metrů čtverečních. Z toho vlastní budovy 500 metrů čtverečních.
  • Rozhledna má mít podle projektu 9 pater a měla by sahat do výšky 31 metrů. Její vnější povrch má sloužit jako horolezecká stěna.
  • Kvůli výstavbě centra by bylo nutné vykácet minimálně 143 stromů.
  • Investor by naproti tomu vysadil pouze 31 nových stromů.
  • Lokalitou prochází nadregionální biokoridor. Sousední Botanická zahrada Praha má však své pozemky oploceny. Zvířata tak migrují zejména skrze dotčený lesopark.

Místní totiž vyjádřili obavu i z toho, že ekologické centrum je pouhou zástěrkou a snahou obejít územní plán, ve kterém je lokalita vyčleněna pro naučné a poznávací aktivity. Podle nich bude nakonec využíváno k jiným účelům, než dnes investor tvrdí. To však Oubrecht odmítá.

Pro lepší názornost investoři dokonce v lese bezpečnostními páskami vytyčili prostor, kde nové budovy vzniknou. Bohužel pozapomněli stejným způsobem označit i zmíněné parkoviště, které bude zabírat velkou část areálu. To odpůrcům neuniklo a Oubrechta znovu nařkli z klamání. Tvrdí totiž, že je v projektu řada nepřesností.

Příklad – investor uvádí, že 31 metrů vysoká rozhledna nebude nad korunami stromů čnít více než pět metrů.

„Dnes od nich zaznělo, že stromy mají výšku 29 metrů. My je máme ale změřené a víme, že mají pouhých 16 metrů. Investor prostě záměrně lže,“ uvedl Petr Kalla z iniciativy Proti plotu. Oubrecht se ale bránil tím, že stromy byly měřeny za pomoci vysokozdvižné rampy. Doklad o měření, kterým by to potvrdil, k dispozici neměl.

Odpůrci by si podle svých slov nejvíce přáli, aby investor svůj záměr zrealizoval někde jinde, a v lesoparku se tak nemuselo kácet. O rozhlednu ani další slibované aktivity nemají zájem, protože jich prý mají v blízkosti dostatek. Třeba botanická zahrada svou vlastní rozhlednu, která se nachází asi jen pět set metrů od navrhované novostavby, dostavěla před dvěma lety.

Z reakcí obyvatel se nezdálo, že by některý z nich změnil díky setkání na projekt názor. To Oubrechta nepřekvapilo. „Očekávali jsme, že dnes přijdou spíše lidé, kteří jsou proti našemu projektu, než ti, kteří s nim souhlasí. Chtěli jsme ale, aby právě tito lidé dostali nezkreslené informace,“ říká.

Ještě jednou a lépe

Ekocentrum narazilo i na první správní překážku. Ačkoliv již k projektu vydaly nezamítavé stanovisko magistrátní odbory životního prostředí a územního plánu, přišla minulou středu řada na ministerstvo životního prostředí.

To po posouzení téměř sedmi set nesouhlasných připomínek veřejnosti a politiků rozhodlo, že projekt bude mít významný vliv na životní prostředí, a proto je nutné ho posuzovat prostřednictvím takzvané velké EIA.

Ve svém vyjádření navíc ministerstvo dokumentaci investora vytklo vágní popis náplně centra, nevypořádání se se skutečností, že se pozemek nachází v ochranné zóně nadregionálního biokoridoru.

Úředníkům vadilo i nedostatečné odůvodnění výstavby devítipatrové rozhledny. Investor teď bude muset všechny připomínky veřejnosti, radnice i magistrátu do projektu zapracovat. A práce to nebude málo. Dohromady totiž zabírají téměř 350 stránek. Následovat bude další kolo připomínek a až poté bude moci investor žádat o územní rozhodnutí.