Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Esesáky při Pražském povstání zmátly anglické uniformy, tak se vzdali

  10:55aktualizováno  10:55
Byla sobota 5. května a ulice metropole zkrápěl jarní déšť. Ani nezvykle studené počasí však nezabránilo bojechtivým Pražanům, aby se vydali bránit své město. Psal se rok 1945 a právě vypuklo Pražské povstání, kterého se účastnilo přes třicet pět tisíc povstalců. V jejich řadách bojovalo i několik cizinců.

Britští vojáci, kteří uprchli ze zajetí, pózují s vlajkou Velké Británie v kasárnách na náměstí Republiky. Fotografie vznikla v době Pražského povstání. | foto: Vojenský historický ústav

Cizinci v řadách povstalců byli většinou váleční zajatci uprchlí z transportů smrti. Ke konci války se totiž území protektorátu změnilo doslova v mezinárodní křižovatku, po které se z východu přesouvaly statisíce zajatců i vojáků bojujících armád.

66 let od povstání

Dnes je tomu 66 let, kdy vypuklo Pražské povstání. Povstalcům pomáhali i nacisty zajatí vojáci ze Západu. Jejich uniformy vzbuzovaly u německých posádek strach.

Skličující atmosféru bojů v ulicích metropole zažili na vlastní kůži i dva britští vojáci, kteří utekli z německého zajateckého tábora a několik týdnů se ukrývali v lesích ve Slatině u Kralup nad Vltavou. "Právě fakt, že oba měli stejnokroje anglické armády, využili povstalci při bojích u školy Na Smetance na Vinohradech," vysvětluje historik Tomáš Jakl z Vojenského historického ústavu.

Budova školy byla důležitým opěrným bodem nacistů, kteří dvěma kulomety působili v řadách Pražanů těžké ztráty. Ovšem i přes svízelnou situaci si povstalci dokázali poradit a uchýlili se ke lsti - začali s esesáky vyjednávat. A právě v tento moment sehráli důležitou roli oba Britové.

Jsme součást britského výsadku, tvrdili parašutisté

Seržant Thomas Vokes a vojín William Greig totiž Němce přesvědčili, že jsou příslušníky anglického parašutistického oddílu, který byl shozen jako předvoj spojeneckých armád postupujících na Prahu. Nacisté se domnívali, že v případě nepřijetí kapitulace budou rozdrceni spojeneckým letectvem, což je vyděsilo a odradilo od dalších bojů. O dva dny později celá posádka SS čítající 123 mužů kapitulovala a odevzdala zbraně Pražanům.

Povstání v číslech

Cizinci bojující v Praze
seržant Thomas Vokes, vojín William Greig (Britové), Christian Noorlandt, Herman Andt (Holanďané), desítky Bulharů

Pozn.: Jde o výběr nejznámějších bojovníků.

Počty povstalců
5. května - 19 685
6. května - 29 666
7. května - 33 546
8. května - 35 501

Armáda na straně povstalců
Ruská osvobozenecká armáda (vlasovci) - 18 000; ruští vojáci, kteří po zajetí bojovali na straně Němců a na konci války se proti nim obrátili

Armáda proti povstalcům
Němečtí vojáci - 40 000 (k Praze se přesouvala německá Schörnerova armáda, čítající milion vojáků)

Kolik bylo obětí
Češi (povstalci) - 1 694
Němci - asi 1 000
vlasovci - asi 300
Rudá armáda - asi 30

Podobný trik povstalci zopakovali i 8. května u kasáren Roháče z Dubé ve Vršovicích. I zdejší německá posádka se při pohledu na anglické uniformy radši vzdala a kasárna vyklidila.

O něco dále se do bojů o vysočanské nádraží zapojili další dva cizinci - Holanďané Herman Andt a Christian Noorlandt z Rotterdamu. Druhý jmenovaný byl dokonce velitelem obrněného transportéru, který povstalci ukořistili německé posádce v Nové škole ve Vysočanech.

"Panzery" v ulicích Prahy údajně ničil i Holanďan

Ovšem při obraně nádraží se dostal společně se svými muži pod těžkou palbu a musel se stáhnout do Holešovic. Zde se zapojil do bojů u Trojského mostu, kde byl raněn. Vyléčili ho čeští doktoři v nemocnici na Bulovce. Tedy ve stejné nemocnici, kde svým zraněním o tři roky dříve podlehl zastupující říšský protektor Reinhard Heydrich - jaký paradox. "O Noorlandtovi se dokonce povídá, že v ulicích Prahy zneškodnil pancéřovými pěstmi několik obrněnců," říká Jakl.

Dokonce se tento Holanďan stal předlohou filmové postavy ve Vávrově Němé barikádě. Zde však jeho roli sehrála Polka, která utekla z koncentračního tábora. Pravdu o zničených německých vozidlech již nikdo nezjistí. Tak jako tak jeho hruď v roce 1946 ozdobil Československý válečný kříž od prezidenta republiky.

Afričan a Československý rozhlas

Když byla v době povstání zničena budova rozhlasu na Vinohradech, přesunula se náhradní vysílačka do Strašnic. A právě tady hlásil zprávy v angličtině Etiopan - tehdy Habešan. Nikdy se však nepodařilo zjistit, o koho šlo.

Do bojů v Praze se zapojily také desítky Bulharů - dříve dělníků a zahradníků, kteří v metropoli pracovali. „Hodně jich pak padlo v bitvě o Reitknechtku na Pankráci. V současnosti jsou pohřbeni na vojenském hřbitově na Olšanech,“ uzavírá historik Jakl.

Autor:




Hlavní zprávy

Další z rubriky

Budova Středočeského krajského úřadu
Výměnu svých středočeských radních STAN odmítá, jednal by o širší obměně

Jednání o dalším osudu znesvářené středočeské koalice bude pokračovat příští pátek. STAN nadále odmítají jednostranný požadavek ANO, aby vyměnili své dva...  celý článek

Dopravní nehoda mezi obcemi Nelahozeves a Velvary (3. října 2017).
Muž, který při předjíždění zabil ženu, byl opilý. Hoch zůstává v nemocnici

Řidič, který na začátku října u Nelahozevsi při předjíždění zabil ženu a zranil dvě její děti, řídil opilý. Potvrdily to toxikologické testy. Muž den po nehodě...  celý článek

Hasiči bojují s požárem v Kamenných Žehrovicích.
Zařízení na recyklaci plastů mohlo vzplát od nedopalku, škoda 100 milionů

Požár zařízení na recyklaci plastů likvidovali celou noc hasiči v Kamenných Žehrovicích na Kladensku. V sobotu ráno na místě pomáhalo přes padesát hasičů....  celý článek

Utýrala holčičku v pěstounské péči. Musíme teď zpřísnit zákony?
Utýrala holčičku v pěstounské péči. Musíme teď zpřísnit zákony?

Tragický případ z minulého týdne nejspíš pohne českými zákony o pěstounské péči.

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.