Farma se v sobotu na pět hodin (10-15) otevře veřejnosti v prámci projektu Poznej svého farmáře. Ten vznikl s cílem pomoci s propagací takovýmto subjektům. Farma Lucie Čápové byla vybrána mezi pěti uchazeči z celkového počtu 148.
„Chceme takto podpořit ty, kteří podnikají v zemědělství a vyrábějí potraviny. Zaslouží si, aby se o nich vědělo,“ uvedl tento týden ministr zemědělství Marian Jurečka.
Začalo to několika kozami
Na začátku všeho bylo několik koz, které si Lucie Čápová pořídila na svou malou farmu jako první – a zdaleka netušila, co bude následovat.
„Zjistila jsem, že lidé chtějí pít kravského mléko,“ vzpomíná na své farmářské začátky. Krav se však bála, takže si pořídila telata. A po nich husy a kachny. Několik desítek.
Ale ani to nebylo zdaleka všechno. Následovali slepice, prasata, kůň, osel...
„Jaksi se mi zvířata geometrickou řadou množí a už zůstávají,“ usmívá se Čápová, donedávna Pražačka.
Její rodiče paradoxně byli šťastní, když se jim v minulosti podařilo dostat z venkova do Prahy. Jejich dcera tedy vyrůstala ve velkoměstě, ale táhlo ji to jinam.
„Nosila jsem od dětství domů zvířátka, vždycky jsem chtěla žít na venkově. Rodiče mysleli, že mě to přejde, ale šla jsem za svým snem a už jako dospělá jsem začala hledat nějaký venkovský domek s pozemkem,“ popisuje.
Nakonec našla ten pravý na Příbramsku, byť její hlavní motivací při hledání nebyla ani tak zvířata a farma, ale děti – děti, s kterými jezdila jako vedoucí na tábory.
„Jezdili jsme na různá místa v Česku, jenže jsme občas narazili na nepochopení majitelů objektů.
Ti se divili, že děti jsou hlučné nebo že se třeba honí. Řekla jsem si, že by bylo nejlepší, kdybychom měli vlastní místo.“
Z těchto táborových dob také pochází označení farmy Čapí letka. Děti, jejichž vedoucí byla Lucie Čápová, prostě musely být logicky Čapí letka.
„Tábory pořádáme dodnes. A také se snažím, aby farma byla co nejvíce přístupná veřejnosti a lidé si mohli například podojit kozy,“ říká energická žena, pro kterou
farma znamená především každodenní práci od rána do večera.
Samozřejmě má různé pomocníky, hlavní osobou, která pracuje na farmě nastálo, je ale ona. „Já podojím, já zpracuji sýr, já ho dám do krabiček, já ho potom prodávám,“ připomíná existenci malé sýrárny, ve které vznikají kromě sýrů také jogurty.
Dvě hodiny v Praze a dost
Lidé z nejbližšího okolí o její farmě vědí, přesto je Čápová za akci ministerstva zemědělství velmi ráda.
V Praze v sídle resortu se však dlouho zdržet nemohla, neboť rychle spěchala zpět domů, kde na ni čekala zvířata. A že by se jí přitom třeba zastesklo po rodné Praze? A ani náhodou.
„Často jsem sice z práce unavená, ale po dvou hodinách v Praze se už těším na návrat,“ uzavřela farmářka.
