"Myslím, že máme neopakovatelnou příležitost na toto krásné místo přenést natrvalo dnes sezonní farmářské trhy z ulic," popisuje náměstek primátora Jiří Vávra.
Podle něj by tak zmizel stávající supermarket či restaurace, které byly do historické tržnice stojící mezi ulicemi 28. října a Rytířskou dodatečně vestavěny. Nově by se sem mohlo nastěhovat padesát, ale třeba i sto prodejců.
Staroměstská tržniceŠlo o první budovu tržnice v Praze, kterou si v letech 1894-1897 a dle návrhů architekta Jindřicha Fialky nechala vybudovat pražská obec mezi novými bloky domů v Rytířské a tehdejší Ovocné ulici. Náklad byl 2,7 milionu korun. Přemístění trhovkyň z ulic se neobešlo bez potíží. Měly značnou averzi vůči novotám, navíc poplatky za stánky v prostorné hale nebyly nízké a nebylo možné se jim vyhnout. Přestěhovaly se sem trhovkyně z vaječného trhu v Rytířské ulici. Více na: www.starapraha.cz |
Nyní se čeká na dokončení projektu na rekonstrukci rozsáhlé budovy z roku 1897.
V průchozí tržnici bylo kdysi dávno dokonce přes 300 stánků rozmístěných mezi litinové nosné sloupy.
"Staroměstská tržnice od Jindřicha Fialky měla nádhernou železnou konstrukci střechy, to, co tam někdy v 80. letech provedli, byl zločin," říká historik architektury Zdeněk Lukeš.
Tehdy totiž vnitřní prostor zastropili a rozdělili desítkami příček. "Naštěstí lze vestavěný strop zbourat. Volám po tom už léta a rád slyším, že se o tom uvažuje," dodává Lukeš.
Vávra upozorňuje, že město v poměrně krátké době dokončí projekt na rekonstrukci objektu.
"A ideálně v příštím roce připravíme veřejnou soutěž, která by měla vybrat nájemce, jenž opravy na své náklady provede a ty si následně takzvaně odbydlí," naznačuje plán Vávra a dále podotýká, že vybudovat tam znovu supermarket by bylo "prostě blbě". Na tom se podle něj pražští radní shodují.
Musíme dávat pozor, aby Praha nebyla jedno nekonečné tržiště
Magistrát zastává názor, že trhy pod střechou na Staré Město jednoduše patří. Vávra tvrdí, že mezi jeho kolegy převládá názor, že na jednu stranu jsou farmářské trhy fajn, ale na druhou je musí Praha udržet v nějakých mezích.
"Aby Praha nebyla jedno velké nekonečné tržiště," upozorňuje náměstek na nebývalý boom posledních let.
Obecně lze říci, že nákupní chování Pražanů dost radikálně vybočuje ze zvyklostí, které ještě před nějakými 15 lety převažovaly.
"Zejména střední a vyšší střední třída dává přednost kamenným obchodům s kvalitnějším potravinářským zbožím. Ať už jde o zelináře, řezníky a další," potvrzuje socioložka Kateřina Málková.
Každá čtvrť měla svou vlastní tržnici
Kdysi bývaly tržnice skoro v každé čtvrti, podobně jako masné krámy většinou provozně propojené s parními lázněmi. Skoro všechna tato zařízení jsou však bohužel zbouraná.
"Například krásný secesní areál masné tržnice a lázní od architekta Antonína Cechnera byl v 80. letech zbourán na smíchovské Zatlance. Modernější, konstruktivistická tržnice pak stojí ještě v Koněvově ulici 13 na Žižkově," vysvětluje Lukeš.
Další dvě zachovalé budovy slouží dnes úplně jiným účelům. Ve Smíchovské tržnici vznikla citlivou přestavbou knihovna, tržnice na Vinohradské ulici nedávno prošla opravami a je zde designové centrum.
Od pradávna se prodávaly potraviny a veškeré zboží na trzích a ulicích pod širým nebem. Teprve zvýšené nároky na hygienu koncem 19. století si vynutily a současně rozvoj techniky umožnil budování krytých tržnic s veškerým potřebným vybavením.
Svou první tržnici nechala za 2,7 milionu korun vybudovat pražská obec právě mezi novými bloky domů v Rytířské a tehdy Ovocné ulici.
