Fenomén farmářských trhů přerostl v posledních letech některým politikům přes hlavu. Tak například Praha 5. Tamní radnice platí každoročně 65 tisíc korun firmě Lucky Service za to, že společnost pravidelně pořádá trhy na pěší zóně u stanice metra Anděl.
Stánků je na místě navíc tolik, že když je farmáři večer stěhují, často tím zabírají i prostor sousední tramvajové zastávky, na což si stěžují někteří cestující.
„Místo současných sedmdesáti stánků jich chceme na místě zachovat jen zhruba čtyřicet pět. Chceme také, aby městská část měla z trhů příjem, a ne naopak,“ říká radní pro podnikání a sociální politiku Prahy 5 Jan Smetana (ČSSD) s tím, že radnice bude usilovat o vypovězení stávající smlouvy.
Kam na trhy v Praze
Pozn.: výběr MF DNES |
O výhodnějších podmínkách už letos jednaly některé další městské části.
Praha 6 například začala tento rok poprvé vydělávat na trzích, které se pravidelně konají na Vítězném náměstí. Ještě loni nemuseli provozovatelé stánků platit radnici ani korunu. Nyní odvádějí ročně více než 900 tisíc korun.
Polepšila si také Praha 12. „Nový provozovatel nabídl nájemné vyšší o 50 procent. Je to ale dáno i tím, že rozšíří počet dnů trhů z jednoho na tři dny. Nabídl však také rozšíření spektra prodejců a zvýšení kvality produktů,“ říká mluvčí Prahy 12 Ivana Hudcová.
Podle náměstka primátorky Matěje Stropnického (Trojkoalice) čas, kdy organizátoři trhů v centru města potřebovali podporu radnic, skončil.
„Když před nějakými šesti lety farmářská tržiště vznikala, bylo to za podpory obcí, které jim pomáhaly budovat zázemí. Tato éra ale skončila. Ukázalo se, že v centru města je koncept tržišť životaschopný. Je načase, aby provozovatelé platili městským částem. Koneckonců je to podnikání,“ vysvětluje Stropnický.
Zatímco v centru metropole je nyní řada míst, kde si lidé mohou koupit potraviny z farmy, podle Stropnického je stále prostor pro rozšiřování tržišť do okrajových částí Prahy.
„Chtěli bychom také mít kryté tržiště v centru, které by fungovalo denně. Uvažujeme o tom, že by takové místo mohlo být ve Staroměstské tržnici u Rytířské ulice. V zahraničních městech bývají podobná tržiště lákadlem i pro turisty,“ říká Stropnický s tím, že zatím není jisté, kdy a zda vůbec by mohla proměna tržnice začít.
Farmářů v Praze přibude
Zatímco nároky na provozovatele trhů stoupají, roste i zájem lidí o farmářské výrobky. Některé městské části proto chtějí rozšířit počet míst, kde se trhy konají.
„Trhy chceme nově pořádat na náměstí 14. října a také na smíchovské náplavce,“ říká starosta páté městské části Radek Klíma (TOP 09). Dodává, že částečně půjde o kompenzaci za to, že ubude stánků u Anděla.
Také radnice třetí městské části chce do budoucna rozšířit počet míst pro stánky. V současné chvíli si proto nechává zpracovat analýzu vhodných míst, na kterých by se tržiště dala pořádat.
„S okruhem vhodných míst chceme následně seznámit veřejnost tak, aby měla možnost se k vybraným lokalitám vyjádřit. Rádi bychom poté rozšířili farmářská tržiště o další dvě prodejní místa,“ popisuje zástupce starostky Prahy 3 Alexander Bellu (ODS).
O změnách se také uvažovalo na náplavce u Rašínova nábřeží, kde se konají asi nejpopulárnější trhy v celé Praze. Kvůli velkému množství návštěvníků však není o víkendu na místě takřka k hnutí.
Institut plánování a rozvoje proto chtěl posunout tržiště až za železniční most. Kvůli protestům, dokonce vznikla petice, se tak nakonec nestalo. „Stálo by to možná alespoň za zkoušku. Místa u stánků je opravdu málo,“ říká Stropnický.
Že lidé mají trhy zájem, dokazuje i dění v Praze 8. Místní se prý ptají tamních politiků, zda se po rekonstrukci vrátí na Karlínské náměstí farmáři. Odpověď je jednoznačná: vrátí.
