Filozof konečně odložil z rukou brk a pergamenový svitek, Archanděl Michael meč a štít. Na odkládacím stole leží i dalekohled a kniha, které patří Hvězdáři a Kronikáři. Po perných dvou letech, kdy na dřevěné sochy na fasádě orloje pražilo slunce, fičel ledový vítr, smáčely je lijáky a ničily mrazy, si mohou figury odpočinout a nabrat síly.
A odborný restaurátor Jiří Matějíček s manželkou, pozlacovačkou Darinou Smetánkovou, se otáčejí, aby kopiím barokních plastik dopřáli pohodlí a maximální péči.
"Všechny sochy jsou z měkkého lipového a javorového dřeva a na jižní fasádě dostávají opravdu zabrat. Zeď je černá, akumuluje teplo, které se odráží zpátky do soch. Přitom když se plastiky sundávaly, panovaly dvacetistupňové mrazy," líčí Matějíček, jak počasí dokáže postavy potýrat.
A tak restaurátor nechal Filozofa, Hvězdáře, Anděla i Kronikáře neuctivě čekat za dveřmi ateliéru. "Museli se chvíli aklimatizovat," vysvětluje umělec, proč si museli vážení hosté počkat na pozvání dovnitř.
Ani potom se galantního uvítání nedočkali. Do dílny ve středních Čechách totiž dorazili, jemně řečeno, poněkud umolousaní. "Chuchvalce a tlusté vrstvy prachu byly to nejmenší. To holubi s nimi udělali svoje," naznačí Smetánková, že první na řadě byla důkladná koupel, po níž následovalo opatrné odstraňování poničeného laku.
"Lak obrousíme jen na některých místech. Pryč musí všechny poškozené vrstvy," popisuje Matějíček piplání s každým centimetrem soch.
Jakmile tandem restaurátorů "svlékne" sochy jemným bronzovým štětečkem ze všech narušených vrstev laku, odkryje samotné tělo figury. A drobné jizvy, prasklinky a puklinky, které do dřeva vyhloubil mráz, led a vítr.
Restaurování soch připomíná místy hodinářskou práci
Miniaturní vrásky vyplní Jiří Matějíček tmelem a pak ho čeká práce, z níž by obyčejného smrtelníka ranila mrtvice. Totiž vzít do ruky štěteček a každý nedokonalý kousek zaretušovat nepatrnou barevnou tečkou nebo čárkou.
Sochy z orloje v péči restaurátorůPravidelným účastníkem oprav staroměstského orloje je firma L. Hainz. Podílela se na generální rekonstrukci už v letech 1860, 1945, 1994 a 2005. Osm dřevěných plastik: Marnivec, Lakomec, Smrtka, Turek (horní řada) a Filozof, Anděl, Hvězdář a Kronikář (spodní řada) má za sebou generální rekonstrukci v Ústavu chemické technologie restaurování památek v roce 1999. Znovu se do péče restaurátorů dostaly až po šesti letech a bylo to na nich znát – lak, barvy i dřevo byly silně poničené. Od té doby je preventivně opravují odborníci každé dva roky. |
"Někdy to trvá minutu, jindy dvě hodiny. Občas to chce dny a může se stát, že se to nepodaří nikdy," prohodí Matějíček, který má za sebou třicetiletou restaurátorskou praxi. Bez ní by to nešlo – ona totiž olejová barva vypadá jinak na paletě, jinak nanesená na sochu, přelakovaná a nakonec ponechaná osudu a přírodním živlům.
Zlatá andělská křídla, kopí, meč i štít, Kronikářův čepec i drobné ozdoby má ve správě Darina Smetánková. Pečlivě na ně nanáší téměř mikroskopické částečky zlata.
"Pokud je dobrý podklad, vydrží zlacení dlouhou dobu. A na rozdíl od barev nemění odstín," vysvětluje pozlacovačka, zatímco odlupuje z bločku zlaté plátky a přidává na Hvězdářův turban blyštivé stopy.
Sochy se zatím tváří klidně, jako by se jen zastavily v družném hovoru. Ještě dva týdny a lázně skončí a ony se vrátí do venkovního nečasu. Na orloj budou znovu umístěny ve středu 14. března.
