náhledy
Při stavbě pražského metra byla instalována více než stovka uměleckých děl a architektonických výtvarných prvků. Bylo to dáno společenským významem stavby i zákonem, který u veřejných staveb ukládal vynaložit až čtyři procenta z rozpočtu na výzdobu. Z metra se tak stala jakási galerie tehdejšího umění. Na snímku ze stanice Kačerov je vidět skleněná vitráž z roku 1974. Jejím autorem je sklářský výtvarník Benjamin Hejlek (1924-1993).
Autor: Jiří Benák, iDNES.cz
PALMOVKA. Nerezovou geometrickou plastiku Soukolí vytvořil v roce 1989 průmyslový designér a sochař Alexius Appl (*1944). Další jeho realizací v metru je světelný objekt ve stanici Lužiny.
Autor: Jiří Benák, iDNES.cz
KAČEROV. Obrovská abstraktní plastika ze sekaného a tryskaného hořického pískovce je od ostravského sochaře Vladislava Gajdy (1926-2010).
Autor: Jiří Benák, iDNES.cz
OBKLADY NA "ÁČKU". Barevné hliníkové výlisky provázejí cestující ve většině stanic na lince A. Navrhl je hlavní architekt pražského metra Jaroslav Otruba (1916-2007). Vizuálně estetické střídání dutých a vypouklých desek mělo za úkol tříštit zvukové vlny, které vydávaly podvozky sovětských vlakových souprav.
Autor: Jiří Benák, iDNES.cz
STAROMĚSTSKÁ. Barevné ztvárnění obkladů na lince A dostal na starost známý grafik Jiří Rathouský (1924-2003). Například červená barva ve stanici Staroměstská symbolizuje komunistickou demonstraci na nedalekém Staroměstském náměstí během Vítězného února v roce 1948. I díky těmto obkladům se pražská podzemka dostala do výběru nejkrásnějších stanic metra v Evropě.
Autor: Jiří Benák, iDNES.cz
KARLOVO NÁMĚSTÍ. Stěny stanice jsou pokryty tisíci tvarovek z lisovaného skla od světoznámého skláře Františka Víznera (1936-2011). Byly vyrobeny ve dvou rozměrech v sázavských sklárnách Kavalier před zprovozněním stanice v roce 1985. Podobné skleněné obklady navrhl Vízner i pro stanici Jinonice (1988).
Autor: Jiří Benák, iDNES.cz
VLTAVSKÁ. Skleněná vitráž Vltava od výtvarníků Václava Zajíce (*1951) a Jana Fišery (*1950) u výstupu ze stanice metra je dnes patrná jen z jedné strany. Vnější část je překrytá několika vrstvami barev od sprejerů. Rozměrnou plastiku vyrobili v roce 1983 v severočeských sklárnách Libochovice.
Autor: Jiří Benák, iDNES.cz
FLORENC. Obrovskou kamennou mozaiku s motivem bitvy o Sokolovo (původně se stanice jmenovala Sokolovská) vytvořili v roce 1974 sochaři Oldřich Oplt a Sauro Ballardini.
Autor: Jiří Benák, iDNES.cz
NÁMĚSTÍ REPUBLIKY. Skleněné obrazovky pro stanici Náměstí Republiky navrhl další slavný český sklář Václav Cígler (*1929). Na stěnách obou nástupišť jich je zavěšeno celkem 1 204. Cígler vytvořil pro metro i další díla, ta byla při rekonstrukcích stanic po roce 1989 odstraněna.
Autor: Jiří Benák, iDNES.cz
HÁJE. Původně se stanice jmenovala Kosmonautů. Krátce před svou smrtí ji, mezi lety 1979 a 1980, vyzdobil rozměrnou kamennou mozaikou akademický malíř Alois Fišárek (1906-1980).
Autor: Jiří Benák, iDNES.cz
INVALIDOVNA. Plastiky (včetně dělicí stěny v popředí) u výstupu z vestibulu metra vytvořilo už v roce 1965 trio keramiček Lydie Hladíková, Děvana Mírová a Marie Rychlíková.
Autor: Jiří Benák, iDNES.cz
KAČEROV. Fontána s plastikou z bílého vápence (1974) je od pražského akademického sochaře Jiřího Kryštůfka (*1932).
Autor: Jiří Benák, iDNES.cz
ANDĚL. Celou stanici (dříve Moskevská) i s výtvarnými díly vyprojektovali neznámí sovětští autoři. Čechoslováci na oplátku stavěli stanici Pražská v moskevské podzemce. Stěny nástupiště dodnes zdobí osm bronzových reliéfů s tématikou dobývání kosmu, světového míru nebo československo-sovětského přátelství.
Autor: Jiří Benák, iDNES.cz
FLORA. Barevné květinové reliéfy odkazují k názvu stanice metra pojmenované po slavném květinářství Flora, které zde bylo už v 19. století. Autorem keramických reliéfů z roku 1980 je akademický sochař Petr Svoboda.
Autor: Jiří Benák, iDNES.cz
PANKRÁC. Skleněnou stěnu ve vestibulu stanice navrhl Benjamin Hejlek (1924-1993). Částečně poničené dílo bohužel zakrývá stánek s oblečením.
Autor: Jiří Benák, iDNES.cz