náhledy
Před sto lety vznikl pražský Jedličkův ústav pro děti a mládež s tělesným postižením. Nese jméno po svém zakladateli, kterým byl chirurg a mecenáš Rudolf Jedlička.
Autor: Michal Šula, MAFRA
Jedličkův ústav je nejstarším tuzemským zařízením svého druhu. V prvních letech pomáhal Jedličkovi s prací pedagog František Bakule. Měl na starost především ústavní školu, která byla od samého počátku významnou součástí celého zařízení. Bakulovy uměleckovýchovné pokusy konané s dětmi budily živý zájem mezi pedagogy.
Autor: Michal Šula, MAFRA
V bezbariérové škole se učí děti od předškoláků po maturanty. Vyučování probíhá ve skupinách s maximálně deseti žáky.
Autor: Michal Šula, MAFRA
Hodina českého jazyka. Právě se probírá Erbenova Kytice.
Autor: Michal Šula, MAFRA
V tělocvičně se chystá florbalové utkání. Učitelé vedou rozcvičku, pak usednou na vozíky a může se hrát.
Autor: Michal Šula, MAFRA
Vedle Jedličkova ústavu vzniklo také Centrum služeb Vyšehrad - volné sdružení státních i nestátních, velkých i malých subjektů, které poskytují služby nejen mladým lidem s tělesným postižením, ale i jejich rodinám a lidem, kteří s nimi pracují. Radek Musílek, mediální koordinátor ústavu, předvádí záhonek, u kterého se při práci sedí.
Autor: Michal Šula, MAFRA
Jedličkův ústav spolu s Občanským sdružením Borůvka provozují na Vyšehradě klubový podnik Ta Kavárna. Otevřený je i pro veřejnost a funguje jako tréninkové pracoviště pro lidi s tělesným postižením.
Autor: Michal Šula, MAFRA
Martin pracuje v kuchyni Ta Kavárny.
Autor: Michal Šula, MAFRA
Bezbariérová plošina zabírá téměř třetinu celé budovy ústavu. Na jeden metr převýšení připadne deset metrů její délky.
Autor: Michal Šula, MAFRA
Nejznámější byl Jedličkův ústav díky svým dílnám. Vedle košíkářské je zde i truhlárna nebo krejčovská a keramická dílna.
Autor: Michal Šula, MAFRA
Na začátku 30. let výroční zprávy Zemského spolku pro léčbu a výchovu mrzáků popisovaly cvičné dílny: strojní truhlářství, krejčovství, zahradnictví, výroba ručně vázaných koberců, vyšívání praporů a stuh, šití prádla a čtyři dílny ortopedické, kde se vyráběly protetické pomůcky. Práci studentů i dnes usnadňují rozličné pomůcky a přípravky, třeba držák pily na dřevo.
Autor: Michal Šula, MAFRA
Od počátku nešlo pouze o dílny, kde se chovanci, absolventi či váleční invalidé zabaví, ale o dílny mimořádné profesionální úrovně. Svědčí o tom nejen poptávka, která po výrobcích byla a zlepšovala rozpočet ústavu, ale i prestižní ocenění z výstav. Na snímku současná krejčovská dílna. Ideální počet studentů na hodině jsou dva.
Autor: Michal Šula, MAFRA
Výrobky z dílen prodávají studenti i zaměstnanci na tradičních jarních trzích chráněných dílen na Vyšehradě. V minulosti ústav získal za výrobky ze svých dílen třeba cenu Grand Prix na mezinárodní výstavě dekorativních umění v Paříži v roce 1925 či stříbrný pohár z výstavy v Exeteru v Anglii z roku 1926.
Autor: Michal Šula, MAFRA
Dodnes se ústav věnuje vzdělávání, rehabilitaci, sociálním službám, komplexnímu rozvoji dovedností, využití tvůrčího potenciálu a zlepšení kvality života lidí s handicapem. Příprava na samostatné bydlení začíná teorií...
Autor: Michal Šula, MAFRA
Pracovníci ústavu kladou důraz na vhodné vzdělávání, komplexní rozvoj dovedností a celkovou rehabilitaci klientů. Život jim usnadňují nejrozmanitější pomůcky a vylepšení.
Autor: Michal Šula, MAFRA
Na nákup nového bezbariérového autobusu můžete jednoduše přispět posláním DMS POJEDTESNAMI na číslo 87777 nebo na bankovní účet 350385 / 5500.
Autor: Michal Šula, MAFRA
Cílem je co nejlepší integrace absolventů Jedličkova ústavu do běžného života a přirozeného prostředí. Jedle, jak ústavu studenti a zaměstnanci mezi sebou říkají, není jenom bezbariérová škola. Je to především unikátní zařízení.
Autor: Michal Šula, MAFRA