náhledy
Třetí rukopis nadepsaný „S Černým“ z 16. září 1920 ukazuje Masarykovy poznámky ze schůzky s budoucím předsedou úřednické vlády Janem Černým, která měla do dalších voleb zklidnit situaci a zabránit narůstajícímu tlaku levice, to se jí nakonec podařilo. „Na dokumentu vidíme, že si Tomáš Garrigue Masaryk psal své postřehy k tomu, jak zpacifikovat levici s tím, že půjde poprvé do opozice. Vidíme jeho vlastnoruční poznámku „selský hlas“ i jeho zapsanou myšlenku, že přebírat bolševický vzor z Ruska je hloupost. Je tu také zaznamenána zmínka, že policie a vojsko stojí proti levici, a zamýšlí se nad tím, zda do problematických regionů nasadit armádu a podobně. Tak Masaryk zabránil parlamentní cestou, aby u nás nedošlo k bolševickému převratu,“ podotýká ředitel příbramského muzea Josef Velfl.
Autor: Hornické muzeum Příbram
Tento dokument je z neděle 12. září 1920. „To si prezident pozval na Hluboš Vlastimila Tusara a ministra vnitra Antonína Švehlu, protože bylo nutné zajistit i klid v zemi. V některých okresech, třeba na Kladensku, musel být totiž vyhlášen až mimořádný stav, bylo tu silné napětí se silným procentem zmíněné radikální levice. Na této schůzce se Masaryk s Tusarem dohodli, že vláda podá demisi a to se také následně stalo,“ vypráví Josef Velfl.
Autor: Hornické muzeum Příbram
Rukopis z 8. září 1920 je ze schůzky, na kterou prezident pozval vládnoucí ministry sociální demokracie, aby s nimi projednal řešení krize. Psal si pro sebe pořadí politiků, jaké na to mají názory, zda jsou schopni vládu udržet, jakou mají podporu. Na této schůzce Tomáš Garrigue Masaryk zjistil, že vláda nemá šanci se udržet.
Autor: Hornické muzeum Příbram
„Prezident Masaryk se snažil svou autoritou a také velkými zkušenostmi, které měl sám z doby pobytu v Rusku, přesvědčit lid, že ruský model řešení hospodářské krize a politiky není vhodné následovat,“ říká ředitel příbramského muzea Josef Velfl.
Autor: Hornické muzeum Příbram