Stroj času. V době, kdy Stalinova popularita strmě padala už i v Rusku,...

Stroj času. V době, kdy Stalinova popularita strmě padala už i v Rusku, vystavěli mu v Československu pomník. Po revoluci jej mohl nahradit jiný diktátor, Michael Jackson, Letenští se však vzbouřili. Od r. 1991 na místě Stalinovy sochy zvané „fronta na maso“ stojí metronom Vratislava Karla Nováka. | foto:  Michal Sváček, MAFRA

Galerie na Letné bude dominantou, věří Krnáčová. Stát by mohla miliardu

  • 73
Vedení pražského magistrátu se drží myšlenky vybudovat novou budovu pro sbírku moderního umění Národní galerie. Stála by na místě někdejšího Stalinova památníku na Letné. Jasno má být do léta. „Získat povolení pro stavbu by neměl být problém,“ řekla iDNES.cz primátorka Adriana Krnáčová.

Jaké konkrétní kroky v této věci vedení města v uplynulé době podniklo a v jaké fázi nyní plány na stavbu nové galerijní budovy jsou?
Zatím jsme ve fázi příprav a ty obvykle bývají nejbolestivější. Měli jsme mimo jiné jednání s vedením Institutu plánování a rozvoje hlavního města a jednáme i s Národní galerií. Projekt se jim zamlouvá. Praze takové muzeum vysloveně chybí a je potřeba to změnit.

Už bylo zahájeno zpracování studie proveditelnosti?
Během velmi krátké doby budeme mít hotové zadání, které předáme institutu plánování a rozvoje a ten ji následně zpracuje. Věřím, že výsledky studie bychom mohli mít na stolech ještě v první polovině letošního roku a rozběhnout přípravy veřejné soutěže.

Národní galerie opraví budovu Veletržního paláce

Výsledky expertizy nedávno ukázaly, že Veletržní palác, kde má Národní galerie stálou expozici Umění 20. a 21. století, je možné přestavět. O účelnosti nákladné přestavby se dlouho debatovalo a odborná diskuze, na jejímž základě chce vedení galerie zadat architektonickou soutěž o návrh rekonstrukce, stále pokračuje. Veletržní palác by se díky ní měl proměnit v hlavní sídlo Národní galerie s centralizovanou administrativou, depozitáři, restaurátorsko-technologickým zázemím, studovnami, knihovnou a archivem s veřejnou čítárnou a především výstavními prostorami odpovídajících měřítek. Alespoň 60 procent výstavní plochy by mělo být posléze vyšších než sedm metrů.

Veletržní palác je nádhernou ukázkou smysluplného využití budovy historické...
Pohled zblízka. Zkuste se podívat skrze zábradlí.

Veletržní palác v Praze

S myšlenkou vzniku úplně nových výstavních prostor přišel ředitel Národní galerie Jiří Fajt. Mluví o něm od nástupu do své funkce, tedy asi rok a půl. Právě lokalita Letné by podle něj byla pro tento účel vhodná. Do nové galerie moderního umění neboli Centra pro současné umění by Národní galerie v budoucnu mohla soustředit programové aktivity směřované na podporu nejmladší vizuální kultury po roce 1989 s možností podpory i další umělecké tvorby (divadla, filmu či hudby).

Už se alespoň zhruba ví, jaké podmínky by museli účastníci soutěže dodržet, co se týče velikosti nebo vzhledu stavby?
V zahraničí je naprosto samozřejmé, že tyto stavby bývají jednou z hlavních architektonických dominant města a já doufám, že pražské Muzeum moderního umění nebude jiné. Obvykle za těmito projekty stojí světoznámí architekti a i my vypíšeme mezinárodní soutěž tak, aby podmínky byly pro všechny stejné.

Proč by mělo město a stát investovat zrovna do této stavby?
Praha zažívá jakési architektonické vakuum. Poslední významné stavby jsou Tančící dům a Zlatý Anděl od Jeana Nouvela. To už je ale dvacet let a Praha se podle mého názoru stále víc stává skanzenem. Je to i tím, že stát i město absolutně rezignovaly na to, být investorem významných budov, což za první republiky byly. Praze chybí nová budova světového formátu.

Jaký způsob financování stavby by připadal v úvahu?
Myslím si, že náklady by měly být rozdělené mezi stát a město, případně lze vytvořit konsorcium, do něhož by bylo možné zapojit i soukromé investory nebo také nadace. Je předčasné se bavit o nákladech, ale podle mého odhadu se pohybují okolo miliardy korun.

Pomůže k získání prostředků ze státního rozpočtu Plán implementace státní kulturní politiky?
Je v něm bod, který mluví o podpoře lepšího materiálního, prostorového a technického zázemí muzeí, galerií a knihoven. Sem přesně spadá náš plán, takže se domnívám, že by to získání prostředků na vybudování nového muzea moderního umění v Praze mohlo ulehčit.

Kdy by nová galerie mohla stát?
Ráda bych co nejrychleji vytvořila koncepci, tedy zadání, a připravila ke spuštění mezinárodní veřejnou soutěž, ze které by mohl vzejít výherní návrh. Bavíme se o horizontu dvou, maximálně tří let do začátku výstavby.

Architekt Lukeš:

„V Letenských sadech - chráněném parku - by se mělo stavět jen velmi omezeně. Na místě Stalina by mohla být vyhlídková kavárna a třeba komorní galerie, třeba jako je Serpentine Gallery v Hyde Parku v Londýně.

Serpentine Gallery v londýnském Hyde Parku

Pokud by se tam stavělo něco velkého, znamenalo by to devastaci parku a hlavně by se musel vyřešit příjezd a parking aut plus zásobování, což je zde neřešitelný úkol. Navíc my, co bydlíme na Letné, už jsme si v souvislosti s tímto územím v době budování Blanky užili dost.“

Zdeněk Lukeš, architekt

Jaké ohlasy odborné veřejnosti k zamýšlenému projektu máte?
Zatím se můj záměr setkal jen s kladnými ohlasy a věřím, že tomu tak bude i nadále. Ostatně ani neexistuje racionální důvod, proč by tomu tak být nemělo. Stavba přinese v konečném důsledku Praze jen pozitiva. Nebude jen funkčním stánkem současného umění, ale bude mít spoustu dalších vedlejších efektů. Může být dalším magnetem, za kterým do Prahy budou jezdit turisté, bude inspirací pro české studenty architektury a podobně.

Je reálné, aby stavba v památkově chráněné lokalitě na Letné vůbec získala povolení?
Myslím si, že by to neměl být problém. Nevlamujeme se do historické zástavby, nevyplňujeme proluku v centru Prahy. Stavěli bychom muzeum, které by se mělo stát sice novou pražskou dominantou, ale nemělo by narušovat výškový profil a nová stavba by měla respektovat své okolí a místo, na kterém se nachází. Stavba by měla být i jakýsi kondenzačním jádrem pražské Letné, která se stylizuje do možného dalšího kulturního centra. Mohla by i vhodným způsobem otevírat pohled do centra města.

Uvažujete v současné době o něčem dalším, co by výrazně ovlivnilo kulturní rozvoj či směřování hlavního města?
Jedná se hlavně o rozvoj pražského Výstaviště. Spojení Veletržního paláce se Stromovkou. Opravu a zpřístupnění celého areálu s rekonstrukcí poničených budov. Doufám, že v dohledné době konečně strhneme nevzhledný plot, který odděluje Stromovku a Výstaviště v Holešovicích. To ostatně už sliboval primátor Hudeček, ale nic se nestalo.

Chceme opět vyzvednout tento areál do popředí pražského kulturního života, rozšířit jeden z nejhezčích a nejužívanějších pražských parků a vytvořit nový inspirativní prostor pro jakoukoliv společenskou aktivitu od ranního běhu až po výstavy a divadelní představení. Nesmíme zapomínat ani na Šlechtovku, kterou budeme opravovat a také revitalizaci spodní části Václavského náměstí, na jehož podobě jsme se snad již konečně dohodli.

Jak záměr vnímá pražský institut plánování a rozvoje?

"Výstavbu galerie na Letné považujeme za výzvu evropského významu. Architektonická soutěž na její ztvárnění může přinést nesmírně elegantní řešení. Projekt galerie se tak může stát zásadním impulsem pro českou architekturu jako takovou," řekl iDNES.cz ředitel IPR Petr Hlaváček. "IPR má na starosti architektonické soutěže pro Prahu a úkolu uspořádat mezinárodní architektonickou soutěž se rádi ujmeme a věříme, že Praha 7 si kulturního stavbu takového významu zaslouží," dodal.