„Hezkou hru!“ S těmito slovy a podáním ruky soupeři by se už příští rok mohli hráči se svými holemi rozprchnout po novém golfovém resortu v malém městečku na Kutnohorsku. Spíš než vyšperkované zelenající se hřiště ale v Kácově zatím praští do oka jen obrovská rozbagrovaná plocha.
„Golfové hřiště je součástí plánovaného volnočasového areálu a má za sebou hrubé tvarování většiny jamek. V další stavební sezoně se soustředíme na dokončení stavebních prací a v druhém vegetačním období letošního roku osejeme všechny plochy. Hřiště bychom rádi uvedli do zkušebního provozu v roce 2016,“ popisuje rozvržení prací Libor Jirásek, manažer akciové společnosti Sázava Parkland, která areál staví.
Návratnost 25 let
Vyrůst by měl na celkové rozloze zhruba sto třiceti hektarů. Podle Jiráska se v resortu počítá se sedmadvaceti jamkami, respektive se třemi oddělenými „devítkami“. Ve středních Čechách je v současné době dvacet golfových hřišť. Největší je jednoznačně to konopišťské, nejvyšší evropské soutěže zas hostí Albatross ve Vysokém Újezdě. Areál v Kácově by měl být originální především terénem.
Nová pracovní místa a jamky70 pracovních míst by mělo hřiště poskytnout místním obyvatelům. 27 jamek nabídne hřiště v celkem třech devítijamkových sadách. Hřiště v kraji navštěvují známé osobnosti nebo politici. Jsou mezi nimi třeba Sean Connery, Jiří Bartoška, Václav Klaus, Martin Ručinský a řada dalších. |
Jaké budou náklady na jeho výstavbu, se dá ale zatím jen těžko odhadnout.
„Stavební rozpočet je jen částí celku a ani ten není ukončený. Vše se snažíme průběžně vylepšovat, takže by to byla spekulace a ne odhad. V první etapě se jedná o desítky milionů korun, ale další části areálu se nacházejí teprve ve fázi plánování a projektování a tady by to s odhadem bylo ještě horší,“ podotýká Jirásek.
Podle odborníků jsou náklady obvykle takové, že investor nemůže dalších třeba až pětadvacet let počítat s jejich návratností. Vybudováním to totiž jen začíná, ale najít peníze také na následný provoz je v českých podmínkách náročné.
„Veškeré statistiky skutečně hovoří o tom, že členská základna, tedy golfisté způsobilí hřiště využívat, je velmi malá. Příspěvky tím pádem nestačí na údržbu hřišť a jejich rozvoj,“ říká prezident jednoho z nejstarších golfových hřišť v Šilheřovicích na Opavsku Jaroslav Dusílek.
Jak sám podotýká, každý den je třeba hřiště udržovat, a to bez ohledu na to, kolik lidí přijde nebo jestli vůbec někdo. Platí se zaměstnanci, chemické ošetření, pohonné hmoty, závlahy a mnoho dalších podstatných prvků, které sice k těm investicím generují navíc provozní ztrátu, ale bez kterých by hřiště zanikla.
Onu základnu dnes tvoří přes padesát tisíc golfistů. Celkem vysoké číslo, mohlo by se zdát. Jenže ani to zdaleka nestačí, aby prosperovala více než stovka golfových hřišť v celé republice. Proto už některá z nich musí přemýšlet, jestli se i nadále ubírat právě tímto směrem.
Jako na Kanárech
To všechno majitelům ztěžuje také skutečnost, že jsou česká hřiště jen sezonní záležitost. Nedají se využívat po celý rok.
„Na takovém jihu Španělska, Mallorce, na Kanárských ostrovech, na Floridě je to něco jiného. Tam se uživí snadno, fungují po celý rok a navíc tam jezdí i ostatní golfisté, aby si zkrátili zimní přestávku,“ srovnává Dusílek.
A přitom svou kvalitou se prý těm světovým vyrovnají i některá česká hřiště. A lákají i zahraniční návštěvníky.
„Jsou to tedy převážně důchodci, kteří si úplně stejně jako ostatní golfisté rádi vyjedou a poznají i jiné destinace,“ přibližuje Dusílek. Podle něj je jednou z nejzákladnějších věcí mít perfektně ošetřené hrací plochy. Všechny. Dráhy, jamkoviště, odpaliště, aby hráč kromě své dovednosti nemusel zápasit ještě s kvalitou hřiště.
Důležitá je i technická náročnost celého areálu. „Na jednu stranu by to měla být výzva pro obhájení výkonu hráče, ale zároveň by pro něj hřiště nemělo být devastující. Extrémně náročná, či naopak neúměrně jednoduchá hřiště otráví a lidi se sem nemají chuť vracet.“
Namísto Sázavafestu vyroste jedenadvacáté golfové hřiště
Také kácovské hřiště chce návštěvníky lákat i mimo hlavní sezonu. V budoucnu by si podle velkorysých plánů měli vychutnat například také wellness či říční lázně a další sporty jako českou metanou, discgolf, sportovní rybolov a míčové hry.
V bývalé fabrice na zpracování lnu by podle starostky Soni Křenové mělo vyrůst i zázemí klubu. Vznikne zde také prostor pro výuku golfu, cesty, klubový dům, restaurace, v dalších etapách také ubytování.
„Jsou to opuštěné pozemky na kraji městyse. Dřív nebo později by se pravděpodobně staly cílem squaterů nebo hledačů železného odpadu, takhle to aspoň někdo opět využije,“ míní starostka.
Ani s vykoupením dalších pozemků, které prý nebyly stoprocentně využívány, údajně problém nebyl. Mnoho majitelů v Kácově ani nebydlí, a tak jim tím podle Křenové odpadne povinnost půdu udržovat a pozemky budou nyní v lepším stavu.
Golfová hřiště v kraji
|
Nejvíce se pravděpodobně areál dotkne Zlivi. „Řekla bych, že většina obyvatel tuto změnu vítá. Když tu byl Sázavafest, někteří se obávali přílivu návštěvníků, ale nakonec byli příjemně překvapeni. Bude důležité, aby místní občané s provozovateli Volnočasového areálu spolupracovali.“ Golfový projekt tady není žádnou novinkou. Poprvé se tu o něm mluvilo už v roce 2009.
A právě před šesti lety obec začala s budoucími provozovateli spolupracovat a zatím vše, na čem se obě strany dohodly, bylo splněno a dodrženo. Pro městys bylo zásadní, golfový areál dá práci zdejším lidem. Podle odhadů by měl nabídnout až sedmdesát pracovních míst. V současnosti už na přípravě pracuje asi třináct místních. „Když vezmete v potaz, že tu žije 770 obyvatel, z toho je dost velké procento seniorů a něco jsou děti, pro ten zbytek v produktivním věku je to hezké číslo,“ míní starostka.
Také cestovní ruch v Kácově by se větším přílivem turistů stal atraktivnějším a mohlo by se v Kácově vytvořit podle jejích představ více pracovních míst a potažmo i místní podnikatelé by mohli nabízet více pracovních příležitostí. Ti však ale zatím žádné žně z golfistů neočekávají.
„Že by nám přibyli zákazníci a zvedli tržby? To asi ne. Myslím, že to bude takový stát ve státě. Budou se starat o to své, přijedou a zase odjedou,“ míní místní prodavačka.
