Na plánované trase bylo celkem šest zastávek, kde se pražští hasiči v čele s jejich ředitelem setkali s představiteli města a složek integrovaného záchranného systému.
Nejprve zastavili u magistrátu, kde se setkali s primátorem Bohuslavem Svobodou (ODS). „Náš ředitel, brigádní generál Luděk Prudil, předal panu primátorovi kopii zakládající listiny sboru z roku 1853,“ uvedli na Twitteru.
Další zastávkou bylo Krajské vojenské velitelství na náměstí Svobody, pro veřejnost pak zastavila kolona hasičských aut před polednem na Václavském náměstí.
Jsme na Václavském náměstí https://t.co/4gnFbZepYf
Ve 12:30 dorazila na Krajské ředitelství Policie ČR v Praze 4, kolem 13:00 pak přijela před sídlo záchranné služby a Městské policie hlavního města Prahy do ulice Korunní, tam dorazili i zástupci Městského sdružení hasičů.
Kolona pak před 14:00 dorazila do areálu Správy služeb na Kundratce, kde spanilá jízda skončila.
Kromě boje s ohněm také zametali
Základ k vytvoření prvního profesionálního hasičského sboru v Praze dalo rozhodnutí pražských obecních starších, kteří se 23. března 1853 usnesli, že město zřídí hasební oddíl, stále připravený k zásahu.
Kromě boje s ohněm ale měla třicetičlenná skupina, ustavená v srpnu téhož roku, za úkol zametat ulice – pokud tedy zrovna nehořelo. V případě požáru bylo osm z nich označených červenými páskami na rukávech nasazeno jako obsluha stříkačky, ostatní byli jejich pomocníky.
Začátkem 50. let 19. století se profesionální hasičské sbory začaly objevovat po celém světě. Mezi prvními se ho v roce 1851 dočkala tehdejší pruská metropole Berlín, v dubnu 1853 vznikl první americký hasičský sbor placený z městské pokladny v Cincinnati.
Praha tak včas zachytila trend, i když trvalo dlouhých 13 let, než hasiči mohli definitivně odložit košťata. Po Praze se profesionálních hasičů dočkala i další česká města, druhým bylo v roce 1864 Brno. Tempo zakládání sborů ale pak poněkud polevilo, třeba v Hradci Králové se museli na dobrovolné hasiče spoléhat až do roku 1945.
