Celkem osm profesionálních a patnáct dobrovolných jednotek vyjelo loni v červenci k požáru jedné ze skladových hal v ulici U Technoplynu v Kyjích. V objektu hořel odpad a hasiči s požárem bojovali deset hodin.
Teplé červencové počasí ve spojení se silným žárem z hořící haly způsobilo, že několika hasičům hrozil kolaps z přehřátí organismu. Šlo o jeden z nejtěžších zásahů, které si loni pražští hasiči připsali. Situace byla o to náročnější, že kvůli epidemii covidu byl sbor personálně oslabený.
Podobně náročných požárů ale loni v metropoli příliš nebylo. Podle mluvčího a vyšetřovatele pražského hasičského sboru Martina Kavky je za tím především situace kolem onemocnění covid-19.
„Covid hodně omezil pohyb lidí. Většina požárů souvisí právě s činností lidí, nejčastěji je to nedbalost nebo úmyslné zapálení. Požárů bylo proto méně. Lidé jsou více doma, takže požár také dříve zpozorují. Větší požáry bývají často spojené s tím, že člověk třeba doma nechá něco zapnutého a odejde. Loni proto byly požáry obecně menší, nebyly tolik složité,“ popisuje Kavka, v čem se loňský rok lišil od těch předchozích.
Pražští hasiči vyjížděli v roce 2020 k celkem 10 229 událostem, což je o 67 více než v roce 2019. Pokud ale budeme počítat pouze požáry, těch bylo loni 1 775, přičemž předloni se počet požárů vyšplhal na 1 962.
Na celkově vyšším počtu zásahů se projevilo to, že hasiči řešili mimořádné události spojené s epidemií. Provedli také více technických zásahů, do kterých spadá například odstraňování popadaných stromů.
„Nejvíce událostí jsme řešili v únoru, kdy se republikou prohnaly vichřice Sabina a Julie. Další nárůst hasiči zaznamenali v souvislosti se silným větrem a bouřkami také v srpnu,“ upřesňuje Kavka.
Zahlcená linka 112 kvůli covidu
Úbytek případů související s útlumem života zaznamenalo také pražské operační středisko. To sice vyřídilo 321 680 hovorů na tísňové linky 112 a 150, tedy nejvíce v republice, oproti roku 2019 však jejich počet o devět procent klesl.
VIDEO: Ve Stromovce zachraňovali uvázlého psa, z nory ho museli vykopat |
„Byl na ně ale velký nápor na začátku pandemie v březnu, kdy byl chaos a lidé se nemohli dovolat na čísla pražské hygieny, tak začali volat na linku 112. Ta byla neskutečně zahlcená,“ říká mluvčí hasičů.
Výrazně loni ubylo výjezdů především centrální hasičské stanici v Sokolské ulici, která měla meziročně o 125 zásahů méně. Důvodem je hlavně úbytek turistů.
Na nedostatek práce si však loni hasiči rozhodně stěžovat nemohli. „Dělali jsme věci, které pro nás byly úplně nové. Naši lidé se zdravotnickým vzděláním dělali odběry v nemocnicích, naši chemici zajišťovali dezinfekce objektů, neustále zaměstnán byl náš štáb, který musel řešit trasování nakažených kolegů a také jsme se kvůli nakaženým a hasičům v karanténě museli naučit fungovat v minimálních stavech,“ popisuje Kavka s tím, že loňský rok změnil hlavně vnitřní fungování sboru.
Samotné zásahy však covid příliš neovlivnil. „Jsme zvyklí zasahovat v ochranných pomůckách. Teď nám akorát přibyly při běžných činnostech, kdy třeba otevíráme byt nebo někoho vyprošťujeme z výtahu,“ dodává.
Na jaře hasiči pomáhali také s dekontaminací sanitek, které vyjížděly za covidovými pacienty.
Hasiči zasahovali na Kampě i v Bejrútu
Kromě již zmíněného červencového požáru skladovací haly v Kyjích si hasiči v témže měsíci připsali další poměrně náročný zásah, a to ve známém Museu Kampa. Tam v polovině měsíce vzplanula místnost se vzduchotechnikou.
Hasičům komplikovaly práci tlakové lahve umístěné v technické místnosti, ale i fakt, že v přímém ohrožení byla cenná umělecká díla.
„To byl pro nás opravdu složitý a velký zásah. Především tím, že hořela místnost vzduchotechniky a my jsme trochu bojovali se zplodinami, které se pomalu dostávaly do prostoru muzea,“ říká Kavka.
Z pohledu hasičské práce byl neobvyklý také říjnový požár dřevěného kostela svatého Michala v zahradě Kinských. Vyšetřovatelé hasičů už případ předali se svými zjištěními policii. Podle Kavky budou mít ale policejní vyšetřovatelé složitou práci.
„Vyloučili jsme technickou závadu a jako příčinu jsme určili neprokázané zavinění neznámé osoby. To znamená, že nedokážeme z pohledu hasičů jednoznačně říct, zda to člověk způsobil nedbalostí, nebo úmyslně. Mohlo to být tak, že si tam někdo rozdělával oheň nebo připravoval jídlo, protože je tam častý pohyb osob bez domova, nebo to mohl někdo zapálit úmyslně. Teď je na policii, aby to vyšetřila,“ uvádí.
Pražští hasiči se loni podíleli také na velké pátrací akci po výbuchu v libanonském Bejrútu, kam vyrazil takzvaný USAR tým (z anglického Urban Search And Rescue – prohledávání a záchrana osob v městském prostředí).
