Padající omítka, rozbitá okna i střecha, do které silně zatéká... Případů, kdy se majitelé nestarají o historicky cenné objekty, jsou po celé Praze stále desítky. Na opuštěné a zchátralé domy si často stěžují obyvatelé z okolí, místní radnice však bývají i přes snahu bezradné.
V některých stavbách se kdysi dokonce usadili squateři, jejich pobyt však vždy skončil nuceným vystěhováním v doprovodu policie. Takové případy pokaždé rozvířily živé debaty o osudech prázdných domů, stav většiny z nich však dodnes zůstal tristní. A na záchranu už může být mnohdy pozdě.
Vlastník nemá na záchranu peníze.
Malou naději dostal léta zdevastovaný zámeček Cibulka ležící v Košířích na území Prahy 5, kde žili squateři mezi lety 2007 a 2015, než byl celý areál vyklizen (psali jsme zde). V uplynulém roce zde proběhly konečně alespoň některé záchranné práce, jež vyšly na osm milionů korun. Byly instalovány nové okapy, kompletní opravy se dočkala historická ohradní zeď a střecha se zajistila proti dalšímu zatékání. Objekt má navíc trvalou ostrahu a jeho vlastník Oldřich Vaníček slibuje i rekonstrukci. „Záměrem je vybudovat kvalitní dům pro seniory, protože poptávka po podobných zařízeních je dnes velká,“ říká Vaníček.
Aktuálně jedná s investorem, který by pomohl financovat obnovu až za několik stovek milionů korun. Zároveň připravuje zadání nové studie, jež by měla určit budoucí podobu domova pro seniory. Už nyní je ale jasné, že část objektů, které nejsou historické, půjde k zemi. Původní jádro však Vaníček slibuje zachovat. Opravy si přeje uskutečnit do tří let. Zda se mu to povede, není vůbec jisté.
Smutný osud má zatím i chátrající objekt bývalých parních lázní na Albertově. Dovnitř vnikli squateři v září 2009 a strávili tady pouze noc. Hned druhý den je vyvedli těžkooděnci. Stavba je sice průběžně zabezpečovaná a bezprostředně neohrožuje okolí, zůstává však v žalostném stavu. Přesto žije alespoň malá šance na záchranu. „Stav domu na Slupi nás nenechává chladnými, městská část se zástupci majitele jedná. Existuje projekt na celkovou rekonstrukci domu,“ říká bez dalších podrobností mluvčí Prahy 2 Martina Klapalová.
Milada, oběť byrokracie
Ještě kritičtější je v současné době situace kolem libeňské vily Milada, jejímž majitelem je ministerstvo školství. Jako squat místo sloužilo jedenáct let, až do roku 2009. O rok později o objekt projevila zájem Univerzita Karlova, která vlastní areál v sousedství. Plánovala zde vybudovat nové zázemí pro své studenty, ale bezplatný převod se kvůli úřednímu šimlu nikdy neuskutečnil. Stavba mezitím ještě více zchátrala a univerzita ji už nechce.
Podívejte se na záběry z roku 2012. Boj o Miladu pokračuje:
1. července 2012 |
Ministerstvo školství loni v září ohlásilo, že převede Miladu na Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových (ÚZSVM), který spravuje nepotřebný majetek. Ten nejdříve vilu i s okolními pozemky nabídne ostatním státním institucím, jestliže se ale nikdo nepřihlásí, nemovitost prodá. Pokud ji ani tak nikdo nekoupí, zůstane Milada státu. Jenže dosud se neuskutečnil ani převod, což může znamenat vzhledem ke katastrofálnímu stavu domu definitivní konec. „Vilu Milada a ostatní nemovitosti jsme dosud od ministerstva nepřevzali. Probíhají jednání a administrativní úkony, které se blíží ke konci,“ sdělil mluvčí ÚZSVM Radek Ležatka.
Jediný pražský squat, který prošel celkovou obnovou, je tak v současnosti usedlost Ladronka ležící v Břevnově. Poté, co budovu dala radnice Prahy 6 v roce 2000 vystěhovat, prošla opravou za 74 milionů korun a už dvanáct let slouží společenským aktivitám.
S problémem chátrajících historických nemovitostí má v metropoli vůbec největší zkušenost Praha 1. V současnosti na svém území sleduje stav 34 objektů, z nichž je několik v přímo kritickém stavu. Podle mluvčí radnice Veroniky Blažkové vzniká problém nejčastěji, když vlastník nemá dostatek financí nebo se řeší vlastnická práva, případně žaloby. Takový osud postihl například domy v Palackého ulici, Petrské, Hybernské nebo na Úvozu.
Stavební úřad městské části využívá i některé páky, jak donutit majitele k opravě. Ne vždy jsou však účinné. „Udělujeme problémovým vlastníkům pokuty, někdy i opakovaně, které se řeší ve správním řízení. V odůvodněných případech se nařizuje i provedení stavebních úprav nebo nutných udržovacích a zabezpečovacích prací,“ říká Blažková. Nejzazší možnost, kterou zákon umožňuje, je vyvlastnění. Takový nástroj se ale v Česku prakticky nevyužívá.
