Hlávkův most slaví 100 let: dřív cesta na jatka, dnes dopravní tepna

Přesně před sto lety, 6. února 1912, byl v Praze slavnostně otevřen Hlávkův most. Betonová spojnice vltavských břehů vznikla na místě původního dřevěného mostu, který byl postaven hlavně kvůli ústředním jatkám v Holešovicích. V 60. letech 20. století most prošel přestavbou.

Původní Hlávkův most byl stavěn ve dvou etapách. Nejdříve vznikla jeho železná část, která spojovala Nové Město a Štvanici a byla vybudována v letech 1908 až 1910, železobetonová část pak vznikla v letech 1910 až 1911.

Jak se na most dostaly tramvaje

Při přestavbě koňky v roce 1900 na elektrickou tramvaj bylo na Těšnově zřízeno odbočení ve směru od Bílé labutě. Pokračování tratě do Holešovic záviselo na dokončení mostu. Protože most začínal městu chybět, vybudovalo dřevěná mostní provizoria přes říční ramena. Prodloužení tratě od Těšnova do Holešovic bylo zprovozněno 10. října 1901. V říjnu 1910 byl přerušen provoz na nejjižnějším mostním provizoriu a trať byla přeložena na nové těleso přes zasypané rameno Vltavy. Při druhé etapě výstavby byl 1. února 1912 zastaven provoz na severním provizoriu a definitivní betonový most byl zprovozněn 7. února 1912. Nebyly ale dokončeny úpravy předmostí na Bubenském nábřeží a mostní vozovka končila slepě. Až 25. června bylo možné jet z mostu na nábřeží.

Zdroj: www.prazsketramvaje.cz

Projekt mostu vznikl podle projektu Pavla Janáka a Františka Mencla. To, že má most dvě části, je výsledek kompromisu mezi zastánci železné a železobetonové konstrukce.

Nový most, který spojoval Nové Město a Holešovice přes Vltavu a ostrov Štvanice, měřil přesně 297,4 metrů a i s chodníky byl široký 16,8 metrů. Tvořily jej tři oblouky. Dva krajní s rozpětím třicet šest metrů, prostřední pak měřil metrů devatenáct.

"Zvláštností Hlávkova mostu v našich poměrech byla okolnost, že jeho pojmenování zůstalo stejné od jeho vzniku přes všechny různé režimy až do našich dnů," uvádí docent Dušan Josef ve své Encyklopedii mostů v Čechách, na Moravě ve Slezsku.

Mostu dominovaly plastiky

Na výstavbě mostu se podílela kromě známého architekta Pavla Janáka řada dalších význačných umělců. Mezi nimi jsou například Otto Gutfreund nebo Jan Štursa, který vytvořil na holešovický konec mostu dvě plastiky Práce a Humanita.

Přestože jméno Hlávkův most nikdy nezměnil, svou podobu ano. Na přelomu padesátých a šedesátých let 20. století byl přestavěn.

Jednak byl rozšířen na téměř dvojnásobek (nyní měří na šířku 28 metrů), navíc železnou konstrukci mezi Těšnovem a Štvanicí vystřídala konstrukce železobetonová. Při této přestavbě v letech 1958 až 1962 zanikla část výzdoby mostu.

V současné době slouží most jako součást severojižní magistrály. Stále po něm jezdí tramvaje, které jezdí uprostřed mezi jízdními pruhy pro automobily.

Město se již několik let chystá na generální opravu. Ve špatném stavu je na Hlávkově mostě v podstatě vše. Asfaltový povrch se zde náhle změní v "tankodrom" - vozovka na mostě je dlážděná a plná děr. Ve špatném stavu jsou také pilíře mostu a klenba

Jeho holešovickou část si "oblíbili" od devadesátých let bezdomovci a pod posledním obloukem si vybudovali své městečko (více čtěte zde).