„Je to klasický grandhotel, jeden z mála v Česku. Ikona a významná pražská kulturní památka. Býval to symbol luxusu a pod námi zase bude. S rekonstrukcí začínáme ihned,“ říká Jaroslav Svoboda, zakladatel a majitel společnosti Czech Inn Hotels.
Stalinův dortHotel International, lidově zvaný Stalinův dort, se nachází v Dejvicích u bývalého náměstí Družby. Je kulturní památkou a jednou z nejtypičtějších ukázek socialistického realismu v Praze. Inspirací mu byla Lomonosovova Univerzita v Moskvě. Budova byla postavena v letech 1952 až 1956 z rozhodnutí tehdejšího ministra obrany Alexeje Čepičky. Ten údajně doufal, že slavnostního otevření se zúčastní i J. V. Stalin. Budova má 16 pater, je vysoká 88 metrů a nabízí ubytování ve 278 pokojích. |
Ani jedna ze stran nezveřejnila detaily transakce. Jen to, že jde o dlouhodobé převzetí hotelu v horizontu desítek let a že první část rekonstrukce vyjde asi na sto milionů.
„V minulém roce jsme dosáhli nejlepšího výsledku v historii firmy. Okolo nás je krize. Finanční a bankovní. Krizi vždy dokázal Czech Inn Hotels využít a výrazně na trhu posílit. To nyní znamená nakupovat,“ informuje Petr Chábera, marketing director Czech Inn Hotels.
Hotel International Praha za svou existenci prošel několika změnami vlastníků i provozovatelů. Do roku 2014 byl součástí sítě InterContinental Hotels Group, poté ho měla rok na starosti síť Gerstner Imperial Hotels & Residences a posledních osm let byl součástí nadnárodní Mozart Hotel Group.
„V hotelnictví to není nic neobvyklého a stejně jako v jiných oblastech podnikání i zde investor kupuje hotel mnohdy jako investiční záměr, tedy v okamžiku, kdy je to pro něj výhodné nakoupí, nebo naopak prodá s cílem své investice pozitivně zhodnotit,“ vysvětluje Václav Stárek, prezident Asociace hotelů a restaurací ČR (AHR ČR).
Vlastnit, nebo provozovat?
Dynamický start hotelnictví přišel do metropole po roce 1989, kdy na tuzemský trh vstoupily ve velkém mezinárodní hotelové řetězce. Jejich politikou bylo zprvu některé hotely přímo vlastnit, časem pak postupně změnily strategii, kdy jejich majitelé spíše preferovali hotely provozovat na základě nájemních smluv. Tento trend u velkých nadnárodních řetězců přetrvává.
Stalinův dort. Vysmívaný, ale legendární, to je hotel International |
„Výhodou právě masivního vstupu hotelových řetězců bylo, že do České republiky přinesly kvalitní hotelové standardy a know-how, z čehož těžili pak i ostatní provozovatelé hotelů. V 90. letech jsme měli také velký nedostatek zkušených manažerů, ti se pak většinou etablovali právě díky zkušenostem získaným u hotelových řetězců,“ připomíná Stárek.
Další výhodou byla podle něj skutečnost, že některé hotely, převzaté mezinárodními řetězci, získaly díky tomuto procesu nejen renomované značky jako Marriott či Hilton, ale také celosvětovou obchodní síť a rezervační systémy.
Hotely hledají posily
Hotelnictví nyní stále ještě není v ekonomické kondici srovnatelné s rokem 2019. Přestože v roce 2022 dosáhly hotely v Praze 58 procent obsazenosti, což byl významný nárůst oproti předchozímu období, stále byla tato roční průměrná obsazenost o pětinu nižší než v roce 2019.
Praze stále chybějí turisté, do Varšavy nebo Vídně se už vrátili |
„K tomu je třeba také přičíst stále se zhoršující situaci na trhu práce, kdy čelíme již kritickému nedostatku pracovníků. Vláda přislíbila otevřít více pracovní trh pro zahraniční zaměstnance a zjednodušit získání pracovního povolení, to však dosud nenastalo,“ konstatuje prezident AHR ČR. Velký potenciál vidí naopak ve zvýšení výkonu, tedy získání více turistů. Těch přijelo loni o 30 procent méně než v roce 2019.
Zachránit to může Asie
Pokles souvisí především s tím, že do Prahy podle dat Českého statistického úřadu přestali jezdit Rusové a Číňané. Loni se jich zde ubytovalo v obou případech o více než 90 procent méně než v roce 2019. Úbytek byl znát z většiny zemí, výjimku tvořili hosté z Ukrajiny, Slovenska nebo Rumunska.
Prohlédněte si Prahu z „vošklivého“ hotelu, kde chtěli přivítat Stalina |
„Úbytek čínských hostů je dán především drakonickými covidovými restrikcemi, od nichž tamní režim upustil teprve loni na sklonku roku. Nárůst návštěvníků z Číny i Koreje či Japonska, by mohl charakterizovat letošní rok v oblasti tuzemského turistického ruchu. Lze očekávat další přiblížení úrovním roku 2019,“ popisuje ekonom Lukáš Kovanda.
