„Uvažujeme o tom, že v rámci čestného občanství by měl oceněný nárok i na přidělení čestného hrobu, který je osvobozen od plateb spojených s nájmem místa,“ řekl MF DNES mluvčí magistrátu Vít Hofman.
Pokud by už rodina vlastnila hrobové místo na některém z pražských hřbitovů, mohl by se i z něj stát čestný hrob, o nějž se bude starat hlavní město.
Město by chtělo touto nabídkou docílit toho, aby místa posledního odpočinku významných Pražanů nebyla jednou ruinami, na nichž by se výrazně podepsal zub času a nulová péče. Tak je tomu kupříkladu na Olšanském hřbitově u náhrobků výrazných osobností minulých století.
Čestné občanství pro významné osobnostiČestné občanství uděluje Praha od roku 1920. Je to nejvyšší vyznamenání za výjimečné zásluhy o šíření dobrého jména města. V Praze bylo v letech 1945-1990 udělováno čestné občanství zejména představitelům vlády, při příležitostech významných návštěv, později například kosmonautům. Po roce 1990 bylo odňato J. V. Stalinovi, Klementu Gottwaldovi a Gustávu Husákovi. Od roku 1990 bylo takto oceněno 59 osobností. Naposledy režisér Miloš Forman, herečka Jiřina Bohdalová a hudební pedagožka a cembalistka Zuzana Růžičková. |
„Člověka by neměl pohled na hroby oceněných osob přivést za deset patnáct let do mrákot,“ zdůvodňuje případnou péči města o rovy čestných občanů člen magistrátní komise pro čestná občanství Pavel Mareš (KDU-ČSL).
Návrh podporuje i pražský radní pro oblast pohřebnictví Daniel Hodek (ČSSD), podle nějž Praha čestná občanství nedává jako na běžícím pásu, tudíž by to neměla být masová akce. Zároveň by se dalo předejít tomu, že by osobnost neměla hrob vůbec žádný.
Jestli začne magistrát rozdávat hroby až nově oceněným občanům, či je dodatečně nabídne i již oceněným, není zatím jasné. Tento měsíc teprve skončilo řízení, v němž se mohly k nové podobě pravidel podávat poznámky, které teď musí úředníci vypořádat.
„Právě čestné hroby jsou předmětem několika připomínek, proto zatím nemůžeme definitivní podobu vyhlášky blíže komentovat,“ vysvětluje Hofman.
Dar s příchutí rozpaků
Město nechce ani říci, jak by oceněnému místo posledního odpočinku nabídlo. V současnosti dostávají ocenění od primátorky unikátní zlatou minci, diplom a své jméno zapíší do starobylé pamětní knihy hlavního města.
Pokud by zároveň dostali nabídku, že mohou počítat i s hrobem, mohlo by je to uvést do rozpaků a možná dokonce ranit, byť je hrob a péče o něj darem nemalé peněžní a samozřejmě i symbolické hodnoty.
„Taková otázka se nemá probírat s eventuálním obdarovaným, podobně jako se s budoucím nebožtíkem neprobírá otázka, zda bude mít státní pohřeb,“ soudí filozof Zdeněk Pinc z Fakulty humanitních studií Univerzity Karlovy, zabývající se mimo jiné etikou.
„Dříve bylo v tomto smyslu pohřbení na vyšehradském Slavíně spjaté s tituly národních a zasloužilých umělců. Osobně jsem docela rád, že tato tradice poněkud skomírá. Kumulování slavných nebožtíků na jednom místě mi totiž nepřipadá nijak zvlášť žádoucí,“ doplňuje Pinc s tím, že spíše oceňuje, když na hrob zajímavého či osobně blízkého člověka může návštěvník narazit na mnoha různých místech.
Druhý Slavín odmítají i zástupci hlavního města. Podle nich by to ani nebylo možné, jelikož někteří ocenění už mají rodinnou hrobku třeba v Hostivaři, Vršovicích či mimo Prahu a neměli by zájem být pohřbeni na jednom místě, například na Olšanech. I proto by se v budoucnu dalo narazit na hroby s plaketou označující významného nebožtíka na všech pohřebištích v metropoli.
Darování čestného hrobu nemusí být jedinou věcí, jež může být nově spjata s čestným občanstvím. „U živých se zvažuje jízdné zdarma,“ říká Mareš. Lítačka, karta pro pražskou hromadnou dopravu, by byla pravděpodobně celoživotní. Konečnou podobu vyhlášky se chystá vedení hlavního města a zastupitelstvo projednat zhruba za měsíc.
