Lucie Škaloudová z Mladé Boleslavi si občas ve své oblíbené restauraci dává tatarský biftek.
"Nedala bych si to v nějaké restauraci, kterou neznám. Tady věřím, že je vše v pořádku," tvrdí. Od tataráku ji neodradí ani to, že veterináři v některých středočeských chovech odhalili přítomnost tasemnice.
Právě tatarské bifteky nebo například málo propečený steak mohou být zdrojem nákazy. A o oba pokrmy mají hosté hospod a restaurací stále zájem.
"Obojí v nabídce máme a mezi zákazníky jsou tato jídla velmi oblíbená. Nikdy jsme žádný problém neměli," uvedla majitelka jedné středočeské restaurace, která si nepřála být jmenována.
Co je tasemniceParazit, který se člověku dostane do střev právě ze špatně tepelně upraveného nebo syrového masa. Projevuje se častými pocity hladu, hubnutím, bolestí břicha hlavně po jídle, nevolností a články tasemnice ve stolici. V roce 2012 se v celé republice objevilo šest případů nákazy tasemnicí bezbrannou, letos už hygienici evidují nejméně pětadvacet lidí s touto diagnózou. |
Ve Středočeském kraji zatím hygienici letos žádného člověka s tasemnicí nezaznamenali.
"K nám nejblíže byl zaznamenán asi před třemi týdny jeden výskyt v Kadani. Tento problém tu do určité míry byl vždy, i když ve středních Čechách je výskyt malý, za loňský rok to byl asi jeden případ," uvedl Zdeněk Šmerhovský, vedoucí protiepidemického odboru Krajské hygienické stanice Středočeského kraje.
Riziková byla polovina kontrolovaných vzorků
Přesto Státní veterinární správa v souvislosti s větším výskytem tasemnic na severní Moravě prověřovala i středočeské chovy. Dodávaly totiž maso do obchodů, kde nakupovali nemocní. Celkem odebrali 1 123 vzorků. Riziková je polovina z nich, nejčastěji právě ze středních Čech. Bližší informace o zasažených chovech nechce veterinární správa sdělit, aby nepoškodila zemědělce.
Nyní veterináři zjišťují, odkud se nákaza vzala. Nejčastěji to bývá z výkalů toho, kdo už tasemnici má. Například se mohou krávy pást na místě s vysokým výskytem turistů, kteří si odskočí na kraj pastviny na toaletu. Kráva pak pozře zasaženou trávu. Paradoxně se tedy nakazí od člověka.
Zárodky tasemnice v ní pak žijí a nepůsobí žádné problémy. Chovy takto postižené není třeba likvidovat jako v případě jiných onemocnění. "Při zjištění boubelů, tedy zárodků tasemnice, je maso určeno k tepelnému zpracování, například do salámů," uvedl Duben.
Právě dobré tepelné zpracování masa je podle odborníků zárukou, jak se tasemnici vyhnout. "Z dobře tepelně upraveného masa nákaza nehrozí. I když člověk sní maso z rizikového chovu, ale je dobře tepelně opracované, problém nenastane," potvrdil Šmerhovský.
Ovšem i pokud si lidé nechtějí odepřít syrové maso, existuje opatření, kterým lze možnost nákazy eliminovat.
"Když už si někdo chce pochutnat na tatarském bifteku, musí být takové maso speciálně upraveno. A to buď škrábáním, aby se potenciálně přítomný boubel narušil, anebo musí být maso několik dní přemraženo," radí Duben.
Pokud člověk tato základní pravidla dodržuje, omezovat konzumaci hovězího by bylo podle Šmerhovského zbytečné opatření neadekvátní situaci.
