Do Česka přijedete už potřetí. Co vás sem láká?
Praha je vlastně jedno z mých nejoblíbenějších měst na světě. Má velkou hudební a uměleckou historii. Je to vidět nejen v architektuře, ale i na jejích obyvatelích. Praha je úžasná.
Je třeba znát jazyk, abyste v něm zpíval? Troufl byste si na češtinu?
Velmi mi pomáhá, když aspoň u každého slova textu vím, co znamená. Když neumíte jazyk plynule, tak si třeba nepopovídáte o politice sedmnáctého století. Když ale znáte každé slovo, které zpíváte a vyjadřujete, jste schopni se na význam písně napojit srdcem. Vyjdou na povrch vaše emoce. Píseň v jazyce, který bych vůbec neznal, zpívám opravdu zřídka.
Když jsme se ve škole učili Prodanou nevěstu, bylo to mučení. Je to opravdu těžké, ale i tehdy jsem se snažil zjistit, o čem je text. Když totiž nevíte, o čem zpíváte, můžete zrovna tak místo slov zpívat blablabla. Proto je pro mne vždy priorita minimálně rozumět všem slovům.
Takže jste česky zpíval?
Ano, ale je to opravdu dávno. Byla to jen jedna árie, která ani nesedí mému hlasu. Jednorázová záležitost. Je to nepředstavitelně těžké. Zpíval jsem rusky, portugalsky, japonsky a samozřejmě italsky, francouzsky a německy. Když to ale porovnám s češtinou, jsou to všechno velmi jednoduché jazyky.
Máte čas navštěvovat města, ve kterých vystupujete?
Není to úplně časté. Záleží, jestli máme před koncertem nebo po něm volný den. Ale v Praze už jsem nějaký čas strávil a je naprosto úchvatná.
Jaké je u nás publikum?
České publikum je rozhodně něčím jedinečné. Těžko se to popisuje, ale cítím, že je citlivé a v jeho očích vidím lásku. Není tolik poblázněné jako třeba ve Španělsku, ale v pohledech těch lidí také vidím velkou intenzitu. Jste vnímaví k hudbě i našemu zpěvu. Není to jen párty.
