Ilustrační snímek

Ilustrační snímek | foto: Martin Stolař, MAFRA

Práce geofyziků se mění, pomáhají kriminalistům s vyšetřováním případů

  • 0
Geofyzici z Jenče už dnes nehledají jen ložiska rudy, ale pátrají i po obětech trestných činů a důkazech proti zločincům. Spatřit je můžete na archeologických vykopávkách. Posledně zkoumali podmínky pro uložení radioaktivního odpadu.

Geofyzici pátrají po boku kriminalistů nebo po historii ukryté v zemi. Obor, jehož doménou bylo ještě před dvaceti lety vyhledávání ložisek rud či jiných nerostů pro těžbu, se závratně změnil.

„Museli jsme se přizpůsobit. Hlavní vliv měl vznik silné skupiny ochránců životního prostředí, takže se ložiskovému průzkumu v Evropě nedaří. I když stále vyhledávání ložisek umíme, přešli jsme na řešení nových, pro náš obor mnohdy překvapivých úkolů. Orientujeme se nejen na životní prostředí, hydrogeologické průzkumy, ale třeba i průzkumy spojené s výstavbou,“ vysvětluje Jaroslav Bárta, jednatel společnosti G Impuls Praha z Jenče, která patří k nejaktivnějším v kraji.

Geofyziky tak dnes vidíme při stavbách železnic, vyhledávání vodních zdrojů, kontrole přehradních profilů a hrází, na archeologických vykopávkách nebo na místech kriminálních činů. „Geofyzika se využívá i v železničním stavitelství. Teď jsme zrovna pracovali na inovaci železnice, kde jsme například zkoumali, kde nejlépe navrhnout průzkumné inženýrsko-geologické vrty. Ostatně jsme autory evropského doporučení, jak dělat geofyziku pro železniční stavitelství. Nezanedbatelný podíl naší práce tvoří úkoly pro kriminalistiku a pyrotechniku,“ poodhaluje vývoj oboru Bárta.

Najdou bombu i mrtvolu

Pro pyrotechniky dokážou geofyzici z Jenče nalézt nevybuchlou munici a mapují její přesné uložení, pro kriminalisty zase v zemi ukryté mrtvoly. „Těla, která jsou v zemi uložená déle, se nám hledají lépe než takříkajíc čerstvé oběti trestných činů. V podstatě hledáme dutinu. Vyhnilá mrtvola kolem sebe zanechává oblast specifické organické půdy. My máme metody, jak tuto oblast s organickou hmotou rozpoznat,“ vysvětluje jednatel.

Jenečtí geofyzikové se účastnili vyšetřování největší české kauzy lihové mafie, která vyráběla a distribuovala nelegální alkohol. Skupina kolem ostravského podnikatele Radka Březiny stát připravila na daních podle obžaloby zhruba o sedm miliard korun. „Kriminalisté chtěli vytipovat, kde jsou skrytá skladiště tohoto lihu v podzemí,“ vzpomíná Dušan Dostál.

Pomoc archeologům při vykopávkách je jednou z nejzajímavějších oblastí současné práce středočeských geofyziků. „Hledáme na žádost archeologů třeba základy staveb ukrytých v zemi nebo neznámé podzemní chodby. Pracovali jsme i pro Helmuta Gaensela nebo Josefa Mužíka (hledače štěchovického pokladu – pozn. red.). Stará důlní díla nebo výkopy jsme sice našli, jen ty poklady v nich nebyly. Pouze železné kramle a dřevěné výztuže, ale najít je v hloubce tří a více metrů neumí každý,“ líčí geofyzik. Většinou jde ale spíše o to vymezit, kde je terén nedotčený a kde tedy není účelné vynakládat prostředky na další výzkum, vrty a podobně. Tím je možno úsilí archeologů nasměrovat do nadějnějších míst.

„Spolupracujeme s Archeologickým ústavem Akademie věd České republiky, loni jsme ale byli i na vykopávkách v Arménii, kde jsme hledali zejména objekty z doby kamenné,“ poznamenal Bárta.

Úložiště radioaktivního odpadu

G Impuls Praha je nevelká firma čítající až 15 lidí, z nichž většina jsou absolventi Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy. Vznikla v roce 1994 na základech obřího státního podniku Geoindustria, který na svém vrcholu v polovině 80. let zaměstnával 2 500 pracovníků a specializoval se právě na ložiska rud, nerud či zlata.

„Ze zkušeností tohoto gigantu jsme vzešli, ale historie podniku sahá až do roku 1910. Kdybychom v roce 1985 tehdejšímu šéfovi geofyziky Geoindustrie řekli, že tu bude někdy pracoviště, které se bude zabývat i archeologií, bude spolupracovat se skotskou a nizozemskou univerzitou, bude se zúčastňovat evropských rámcových programů, nevěřil by. Dnes jsme úplně jinde,“ poznamenal jednatel G Impulsu.

Jenečtí geofyzici pracují také po celé Evropě, ale třeba i v Číně, na Blízkém a Středním východě nebo v Africe. Proto se snaží stále vylepšovat své technologie a metody, aby se udrželi na světové úrovni.

Loni například s dotační podporou Technologické agentury ČR pracovali spolu s Přírodovědeckou fakultou Univerzity Karlovy a Technickou univerzitou v Liberci na výzkumu možného sledování chování granitového horninového masivu. Jeho výsledky mohou být využity pro studium horninového masivu při budování a provozu hlubinného úložiště radioaktivních odpadů.

Na výzkum přispělo i inovační centrum

Další, doplňkový výzkum k tomuto projektu financovali za pomoci inovačního voucheru pro malé a střední podniky Středočeského inovačního centra (SIC) v Dolních Břežanech. „Testovali jsme navíc novou metodu sledování masivu, a to pomocí takzvané vybuzené polarizace, která umožní podívat se na dosud neznámé vlastnosti krystalických hornin. Používáme tyto studie ve spolupráci s vysokými školami jako materiál pro další strategické uvažování,“ řekl Bárta.

Letošní výzkum G Impulsu se vrací k hlubinnému úložišti, které má být v Česku vybudováno v žulovém podloží. „Zkoumáme krystalické horniny, které budou hostitelským prostředím radioaktivních odpadů,“ informoval Jaroslav Bárta.

V Česku je deset lokalit, které mohou být tímto úložištěm. Jenečtí geofyzikové v letech 2003 až 2005 dělali letecký geofyzikální výzkum šesti nejslibnějších. „Od té doby jsme do výzkumu chování krystalických hornin v úložištích zapojeni. Je to i příprava na budoucí soutěž na dodavatele povrchového geofyzikálního průzkumu ve vybraných lokalitách pro úložiště,“ řekl Bárta.