Výstavu Jižní Město - od utopie k realitě mohou doplnit i návštěvníci

Obýváková stěna, která se nelišila od sousedovy, bakelitová koupelna s nulovým odhlučněním, papírové tapety, kulma na vlasy a dětská prolézačka ve tvaru zeměkoule. Nejen to je obraz doby, ve které vznikalo největší sídliště v Praze. Do konce října ji představuje výstava Jižní Město - od utopie k realitě.

Když se v roce 1976 stěhovali první nájemníci do domů v Plickově a Mendelově ulici, málokdo si uměl představit, že na jihu metropole vyroste za několik let místo srovnatelné počtem obyvatel s dnešními krajskými metropolemi, jako jsou Zlín či Pardubice. Výstava připomíná čtyřicáté narozeniny tohoto osmdesátitisícového sídliště

„Jde nám o probuzení emocí a vzpomínek, stejně tak jako o vysvětlení souvislostí a upozornění na detaily, které denně míjíme cestou do práce,“ říká ředitel Kulturního Jižního Města, o. p. s., Jan Topinka. Návštěvníci budou moci výstavu v Chodovské tvrzi také doplnit.

Do interaktivní mapy Jižního Města mohou vkládat své fotografie nebo doplnit historický archiv o dobové předměty. Připraveny jsou hmatatelné artefakty i zvukové nahrávky vystihující dobu od 70. let po současnost.

Výstava odhaluje vize architekta Lasovského, představuje Švabinského Chodovskou madonu nebo navigační systém Jiřího Rathouského, ale i „normální“ panelákový obývák.

Nechybí ani fotografie z období normalizace

Návštěvníci si připomenou první roky existence Jižního Města se všemi jeho problémy, jeho proměnu v místo k životu se silným geniem loci, ale také budou mít možnost porozumět vizím architekta Lasovského v kontextu tlaku doby a dozvědět se více o navigačních piktogramech Jiřího Rathouského.

Místnosti s interaktivním obsahem doplní obrazy a výtvarná díla inspirovaná Jižním Městem.

Začátky roku 1976

● Kvůli nedostatku bydlení v Praze byly byty předávány hned po dokončení.

● Chyběla tu základní úprava okolí domů, ale i obchody, školy, školky a podobně.

● Legendární doba holínek a bláta (známá i z Proseku a jiných sídlišť) je umělecky zaznamenána třeba ve filmu Věry Chytilové Panelstory.

● Páteří dopravního spojení s centrem Prahy se stalo metro. Cesta do stanice Muzeum trvá zhruba 20 minut.

Nebudou chybět ani fotografie z období normalizace od Lubomíra Kotka, autora známé fotopublikace Tady bylo Husákovo z roku 2009. Výstava prostřednictvím digitálních interaktivních prvků přiblíží mladou historii Jižního Města a jeho každodenní život.

Jižní Město ale není jen panel vedle panelu, má svou historii, své vize, svou jedinečnost a svých 80 tisíc obyvatel. Výstava chce ukázat proměnu identity Jižního Města, které po 40 letech získalo svoje příběhy, osobnosti i patrioty a dávno není „králíkárnou“ k přespávání.