O tom, zda část Rašínova nábřeží ponese Havlovo jméno, stále není rozhodnuto. Ilustrační snímek

O tom, zda část Rašínova nábřeží ponese Havlovo jméno, stále není rozhodnuto. Ilustrační snímek | foto: iDNES.cz

Jméno ulice má vydržet navždy, proto komise otálí s Havlovým nábřežím

  • 70
Každý rok přibude na mapě Prahy několik nových ulic. Vznikají většinou v okrajových čtvrtích s novými bytovými domy. Název jim vymýšlí místopisná komise podle přesně daných pravidel. Za problematické považuje pojmenování po politicích. I proto dosud v Praze není třeba nábřeží Václava Havla.

"Tento proces má celkem přísná pravidla, která se snažíme dodržovat, protože si uvědomujeme, jak hlubokou brázdu tím ve městě vytváříme. Snažíme se najít název, který s jistou dávkou patosu přetrvá navěky," uvedl předseda magistrátní komise Albert Kubišta.

Právě proto je podle něj problém ulice pojmenovat po politicích a státnících, což je příklad i stále trvající debaty o pojmenování nábřeží v Praze po zesnulém bývalém prezidentovi Václavu Havlovi.

ZAJÍMAVOSTI

  • Nynější Opletalova ulice měnila název zhruba čtrnáctkrát.
  • Tunelu Blanka se říká podle prvních písmen v názvu čtvrtí, které spojuje: Bubeneč a Letná.
  • Vinohradské se říká třída Tří maršálů. Nejprve nesla jméno francouzského maršála Ferdinanda Focha, pak Kurta von Schwerina a nakonec i Stalina.

Nezvyklé názvy ulic:
Červená báň (Libeň)
Divoká Šárka (Vokovice)
Čertův vršek (Libeň)
Údolí hvězd (Lipence)
Zelená liška (Krč)
Ke Kozím hřbetům (Suchdol)
K Petrově komoře (Komořany)
Do Panenek (Běchovice)
Hastrmanská (Křeslice)
Konecchlumského (Břevnov)

Zatím se po něm v Praze jmenuje letiště, už dlouho se však ozývají hlasy, že by měl mít Havel v hlavním městě i svou ulici, most či náměstí. Po rozhodnutí komise zůstala ve hře jen část Rašínova nábřeží, kde exprezident žil. Případná změna by se totiž dotkla stovek místních obyvatel a firem. Všichni by si museli vyměnit doklady, vizitky či reklamní předměty, v nichž je obsažena adresa.

"Proto se tomu snažíme vyhnout. Navíc přejmenovat ulici po státníkovi je vždycky problém, zejména v této části Evropy. Každá politická změna s sebou přinesla přejmenovávání některých míst. A to jsou vždy komplikace, které dopadají na lidi, kteří tam žijí," tvrdí historik Kubišta.

Ulice nesmí být pojmenována po člověku, který ještě žije. "Seznam ulic neustále kontrolujeme. Kromě toho se také nesmí v rámci jednoho města použít stejný název pro dvě různé ulice. Je to jako s rodnými čísly u lidí," říká Kubišta.

Nejprestižnějšími místy jsou v Praze mosty, následované nábřežími, náměstími, třídami a až pak přicházejí na řadu ulice. Mimochodem, přejmenovat například pražské sady není na rozdíl od komunikací takový problém. Nevztahují se k nim totiž žádné adresy.

Názvy ulic jako povědomý orientační systém

Místopis má ideálně fungovat jako jakýsi podvědomý orientační systém. Když se řekne Krymská, zasvěcený Pražan tuší, že bude někde ve Vršovicích. Stejně tak Americkou či Jugoslávskou bude znalec hledat na Vinohradech. Takových "hnízd" s podobnými jmény je v metropoli celá řada, stačí prozkoumat mapu.

Třeba na Barrandově nedaleko filmových ateliérů vznikla nedávno ulice pojmenovaná po Hugo Haasovi. Prvorepublikový herec tak dělá společnost již přítomným Voskovcovi s Werichem či Chaplinovi. V okolí břevnovské Bělohorské ulice lze nalézt jména pánů a měšťanů popravených po bitvě na Bílé hoře.

A ještě jeden příklad z historického centra. Patrně málokdo si uvědomí, že na Starém Městě prochází ulicemi, jejichž názvy odkazují na řemesla. "To jsou historická pojmenování po řemeslnících, kteří tam měli kdysi dílny. Provaznická, Soukenická, Zlatnická, Truhlářská a podobně," říká Kubišta.

Snahou komise, která je složená z historiků, jazykovědců či úředníků, je i zachování neoficiálních místních názvů, jež mají lidé zažité. To jsou ty uličky Ke Hřbitovu, Pod Kopcem nebo Na Stráni.