Podle soudkyně Jany Miklové nebyla vina obžalovaného bez pochybností prokázána. Skutkový stav se podle ní nepodařilo objasnit do všech detailů. „Soud vyčerpal všechny dostupné důkazy,“ řekla.
Miklová také zkritizovala práci policie, která podle ní věc brzy po činu odložila a nezajistila veškeré možné důkazy. Třiačtyřicetiletého Jurije Kraivského po vyhlášení rozsudku propustila z vazby.
Šestadvacetiletý muž byl zavražděn v přízemním bytě činžovního domu v ulici U Křížku ráno 1. ledna 2000.
Obžaloba Kraivského viní, že oběť pravděpodobně kladivem opakovaně udeřil do hlavy. Muže řízl do krku a následně mu spoutal ruce i nohy neprodyšnou lepicí páskou. Stejnou páskou muži překryl ústa a nos. Poškozený se podle znalců udusil, umíral několik minut.
Podle obžaloby Kraivský poškozenému po útoku ukradl počítač, tiskárnu, magnetofon, digitální hodinky, batoh, ledvinku a peněženku. Všechny věci dohromady měly hodnotu 2 900 korun.
Další ukradené věci v celkové hodnotě 500 korun - žehlička nebo mlýnek na kávu - patřily majiteli bytu. Tomu však pachatel způsobil výrazně vyšší škodu, protože zařízení bytu nakonec zapálil.
Soud na Kraivského vydal zatykač na podzim roku 2017 poté, co byly otisky prstu z místa činu porovnány s aktualizovanou databází. Muže zadrželi loni na jaře ruští policisté a Rusko následně vyhovělo české žádosti o jeho vydání. Kraivský byl v minulosti v Česku odsouzen za vykradení dvou aut, soud ho tehdy mimo jiné vyhostil ze země.
Hrozí promlčení vraždy
Za zvlášť surovou vraždu se zištným motivem hrozí Kraivskému až patnáct let vězení nebo výjimečný trest. Státní zástupce Vladimír Pazourek pro něj navrhoval trest při spodní hranici trestní sazby, tedy okolo 12 let.
Podle něj je pravděpodobné, že Kraivský na místě činu nebyl sám. Vražda bude brzy promlčená, po 1. lednu 2020 za ni již tedy nelze stíhat nikoho dalšího.
Státní zástupce připomněl, že se na místě činu našel otisk malíčku Kraivského, vyšetřovatelé ho nalezli na obalu atlasu, který byl pohozený pod stolkem poblíž těla zemřelého. Podle žalobce se tam dostal, když obžalovaný prohledával byt po vraždě.
16. října 2019 |
Soudkyně však upozornila, že otisk prstu je pouze nepřímý důkaz. Kraivský otisk dříve vysvětloval tím, že mohl v bytě u zavražděného být v minulosti, protože se s ním znal. To ale Pazourek vyloučil, upozornil například, že se mladík živil jako učitel, zatímco Kraivský pracoval jako dělník.
Obžalovaný vinu od počátku odmítá. „Chci říct, že jsem toho člověka nezabil, to je jisté. Necítím se vinen,“ zopakoval dnes.
Žádal proto zproštění obžaloby. Podle jeho obhájce existují pochybnosti, že muže zabil právě on.
